6.1.1
Změny na úseku územního plánování dle nového stavebního zákona
Ing. Arch. Hana Krupníková
Nový stavební zákon, tedy zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu uváděn pouze jako “nový stavební zákon“) nabyl dne 1. 7. 2024 plné použitelnosti (po skončení přechodného období, které trvalo od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024). S ohledem na to přinášíme souhrn nejpodstatnějších změn na úseku územního plánování.
Nahoru1. Kompetenční změny
V prvé řadě musíme zmínit některé významné kompetenční změny.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Působnost Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen “ministerstvo“) je stanovena v § 21 NSZ. Nově je mu dána kompetence pořizovat politiku architektury a stavební kultury . Ta je strategickým, ale nezávazným dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí, rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje (§ 136a NSZ). Nově ministerstvu byla také svěřena kompetence pořizovat územní opatření o stavební uzávěře (pro změny v území celostátního významu) a o asanaci území (pokud svým významem, rozsahem nebo využitím území ovlivní více krajů nebo států). Tématem územních opatření se budeme podrobněji zabývat v samostatné kapitole. Na rozdíl od obecné právní úpravy (zákona o krajích) ministerstvo metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury, a to nejen krajských úřadů, ale nově také obecních úřadů.
Ministerstvo obrany
Nejprve je potřeba zmínit, že nový stavební zákon oproti předchozí právní úpravě, tedy zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen “zákon č. 183/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023“), nesvěřuje žádné kompetence újezdním úřadům. Z toho pak vyplývají úpravy kompetencí Ministerstva obrany (§ 22 NSZ) na území vojenských újezdů, které nově pořizuje (a ne jen vydává) územní a regulační plán a v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro jejich pořizování, popřípadě pro další územně plánovací činnost, pořizuje územně plánovací podklady.
Orgány kraje (§ 23 a § 24 NSZ)
Krajský úřad
Krajskému úřadu je nově svěřena kompetence pořizovat územní opatření, konkrétně je stanoveno, že územní opatření o stavební uzávěře pořizuje pro změny v území nadmístního významu a o asanaci území pokud svým významem, rozsahem nebo využitím území ovlivní více obcí. Nově krajský úřad vydává obecnímu úřadu potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti (prostřednictvím zástupce pořizovatele) a přezkoumává soulad plánovacích smluv s právními předpisy a rozhoduje spory z ní. Nový stavební zákon oproti předchozí právní úpravě nesvěřuje krajskému úřadu kompetenci pořizovat pro plochy a koridory nadmístního významu vymezené zásadami územního rozvoje (dále jen “ZÚR“) regulační plán, a to s ohledem na skutečnost, že se jednalo o institut v praxi zcela nevyužívaný. S ohledem na to došlo také k úpravě kompetencí zastupitelstva kraje, které samozřejmě už nemůže tento regulační plán (dál jen “RP“) vydat. Jinak v kompetencích zastupitelstva kraje nedošlo k žádným změnám.
Rada kraje má nově kompetenci uplatňovat připomínky k návrhu ZÚR sousedního kraje a také k návrhu územního opatření, který pořizuje ministerstvo (pokud se dotýká území kraje), rozhodovat nejen o vydání územního opatření o stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad, ale nově také o jejich pořízení. Rada kraje může také podat podnět k pořízení změny politiky územního rozvoje (dále jen “PÚR“), změny územního rozvojového plánu (dále jen “ÚRP“), změny územního plánu (dále jen “ÚP“) nebo změny RP.
Orgány obce (§ 25 až § 27 NSZ)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
Také obecní úřad obce s rozšířenou působností má nově svěřenou kompetenci pořizovat územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území, a to jak pro své území, tak pro území obce v jejím správním obvodu (na žádost). Nově vymezení zastavěného území obecní úřad obce s rozšířenou působností nejen pořizuje, ale také vydává.
Obecní úřad
Jiný obecní úřad (tj. pověřený obecní úřad na obci typu II či "obyčejný“ obecní úřad na obci typu I) může prostřednictvím zástupce pořizovatele nově pořizovat územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území pro území své obce. Nově už ale nemůže pořizovat vymezení zastavěného území.
V kompetencích svěřených zastupitelstvu obce nedošlo k žádným zásadním změnám.
Rada obce (popřípadě zastupitelstvo v obcích, kde se rada nevolí) může nově uplatnit připomínky k návrhu PÚR a ÚRP. Nově už rada obce nemá kompetenci vydat vymezení zastavěného území, ale může k jeho návrhu uplatnit připomínky. Nově může uplatnit připomínky také k návrhu územního opatření, které pořizuje krajský úřad nebo ministerstvo (v případě dotčení území obce). Tak jako rada kraje má i rada obce nově kompetenci rozhodnout o pořízení územního opatření. Rada obce může nově také rozhodnout o tom, že požádá krajský úřad o dokončení pořizování prostřednictvím úřadu územního plánování obce s rozšířenou působností.
Na závěr lze uvést, že byla zrušena kompetence úřadů územního plánování vydávat územně plánovací informaci. Nově se o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, vydává předběžná informace (§ 174 NSZ). Tu pak poskytuje příslušný stavební úřad.
Nahoru2. Digitalizace
Vlajkovou lodí celého procesu tvorby nového stavebního zákona byla digitalizace nejen stavebního řízení, ale také zejména pořizování územně plánovací dokumentace. Digitalizace slibuje nejen rychlejší proces pořizování, ale také jeho větší transparentnost a současně zjednodušení přístupnosti územně plánovací dokumentace. V souvislosti s digitalizací územního plánování je nezbytné zmínit národní geoportál územního plánování (§ 269 NSZ). Ten nahrazuje dříve vedenou evidenci územně plánovací činnosti, obsahuje seznam oprávněných investorů a také seznam zástupců pořizovatele (dříve známi jako tzv. létající pořizovatelé). Národní geoportál územního plánování (dále jen “NGÚP“) dále slouží zejména k zveřejňování výstupů z územně plánovací činnosti, tedy zadání územně plánovací dokumentace (dále jen “ÚPD“), zprávy o uplatňování ÚPD, vydanou ÚPD (včetně úplného znění u změny ÚPD), PÚR (včetně návrhu v procesu pořizování a zprávy o jejím plnění), územně analytických podkladů, územní studie, zastavěného území a územních opatření (o stavební uzávěře a o asanaci území). Dále slouží k poskytování prostorových dat k plánovanému využití území a zveřejňují se zde rozhodnutí o zrušení ÚPD nebo její části, a to jak soudem, tak nadřízeným orgánem v rámci přezkumného řízení. To je novinka nového stavebního zákona, kterou lze vnímat velmi pozitivně, neboť do 30. 6. 2023 žádná taková jednotná evidence neexistovala. Náležitosti obsahu NGÚP a podrobnosti formy a způsobu vkládání a poskytování údajů v něm vedených stanoví prováděcí vyhláška, ta však zatím v platnost nevstoupila.
Nahoru3. Kvalifikační požadavky a zástupce pořizovatele
Co se týče kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, nově požadavky vzdělání a praxe splňuje také autorizovaný inženýr pro obor městské inženýrství a také fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura a urbanismus, stavebnictví nebo geografie a nejméně 24 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě.
Nový stavební zákon také nově jednoznačně stanovuje, kdo může vykonávat zástupce pořizovatele a za jakých podmínek (§ 50–53 NSZ). Zástupci pořizovatele uděluje oprávnění ministerstvo (na dobu 5 let), přitom se musí jednat o osobu splně svéprávnou, bezúhonnou, která vykonávala územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy.
Nahoru4. Závazné stanovisko
Jako další významnou změnu lze uvést zrušení závazného stanoviska orgánu územního plánování (§ 96b zákona č. 183/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023) jako nezbytného podkladu pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu. Nově soulad záměru s územně plánovací dokumentací, územními opatřeními a vymezením zastavěného území, a v případě, že obec nemá vydán územní plán také s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území, posuzuje stavební úřad příslušný k jeho povolení (§ 193 NSZ). Jak si můžete všimnout, už není nutné posuzovat soulad záměru s politikou územního rozvoje. S ohledem na její měřítko a skutečnost, že vydaná územně plánovací dokumentace s ní musí být v souladu, se ovšem nejedná o žádnou zásadní změnu. Nově je ovšem výslovně uvedeno, že se posuzuje také zmíněný soulad s územními opatřeními a vymezením zastavěného území.
Nahoru5. Pořádkové lhůty
K zrychlení celé územně plánovací činnosti byly novým stavebním zákonem pro vybrané úkony stanoveny lhůty. Ty jsou však většinou pořádkové, tzn. jejich nedodržení není spojeno s žádným právním následkem. Zmínit můžeme například 14denní lhůtu pro zapsání oprávněného investora do seznamu od podání žádosti, 7denní lhůtu pro vložení územní studie od schválení možnosti jejího využití do NGÚP, pro zveřejnění návrhu ÚPD včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pro oznámení zrušení RP atd.
Nahoru6. Cíle a úkoly územního plánování
Také cíle (§ 38 NSZ) a úkoly (§ 39 NSZ) územního plánování doznaly změn. Můžeme zmínit, že nově je cílem územního plánování zvyšovat kvalitu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel nebo také ochrana a rozvoj zelené infrastruktury. Nově je pak úkolem územního plánování zejména stanovovat koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné krajiny a podmínky prostupnosti území, vytvářet předpoklady pro hospodárné využívání území, zejména důsledným využíváním zastavěného území sídel prostřednictvím cílené revitalizace znehodnocených nebo zanedbaných ploch, vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky povodní, sucha, erozních jevů a extrémních teplot, uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu a regulovat rozsah ploch pro využívání nerostných zdrojů, vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití. Co se týče nezastavěného území (§ 122 NSZ), v něm lze s ohledem na jeho charakter povolovat záměry nejen pro těžbu nerostů, ale také pro jejich vyhledávání a průzkum a také pro zvláštní zásahy do zemské kůry. Nově lze také povolovat záměry pro snižování nebezpečí havárií (a pro odstraňování jejich důsledků) a také pro zázemí lesních mateřských škol a výdejen lesních mateřských škol, jedná-li se o drobnou stavbu (parametry těchto staveb a zařízení jsou uvedeny v příloze č. 1 nového stavebního zákona – musí splňovat celkovou zastavěnou plochu všech staveb do 55 m2, s výjimkou hygienického zařízení, musí být bez podsklepení a můžou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží). Veškeré záměry lze v nezastavěném území povolit pouze za podmínky, že je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Přitom oproti předchozí právní úpravě vypadlo, že toto vyloučení lze učinit pouze s ohledem na ochranu veřejného zájmu, tzn. že se nyní může jednat pouze o projev vůle samosprávy.
Nahoru7. Územně plánovací dokumentace
Nový stavební zákon sjednocuje postup pořizování pro všechny typy ÚPD včetně jejich změn a už nerozlišuje tzv. “klasický“ a zkrácený postup pořizování. Zásadní novinkou pak je, že proti návrhu ÚPD nelze podat námitky podle části šesté…
