7.3.6.3
Zdanění autorských honorářů podle § 7 ZDP
Ing. Ivan Macháček
NahoruAutorské honoráře lékaře zdaňované dle § 7 ZDP
Příjmy z autorských práv, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, jsou vždy zdaňovány podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Jedná se o příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem. Příjmy z autorských práv nelze v žádném případě zdaňovat jako ostatní příjem podle § 10 ZDP, i když by se jednalo pouze o příležitostný příjem (autorský honorář za jednorázový příspěvek do odborného časopisu ve zdaňovacím období).
Nejčastějším příjmem z autorských práv budou u fyzické osoby příjmy z publikační činnosti, tedy tzv. autorské honoráře. Tyto příjmy podléhají zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a jsou zdaňovány buď zvláštní sazbou daně (srážková daň) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP anebo v rámci daňového přiznání.
NahoruUplatnění srážkové daně z autorských honorářů
Podle znění § 7 odst. 6 ZDP je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Z výše uvedeného textu vyplývá, že tento způsob zdanění se týká pouze příjmů autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize a netýká se ostatních příjmů autora podléhajících zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tedy například se netýká příjmu autora za zpracování odborné či zábavné publikace (knihy).
Sražením zvláštní sazby daně z příjmů podle § 7 odst. 6 ZDP přímo plátcem honoráře je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu a proto již výši těchto zdaněných autorských honorářů srážkovou daní poplatník neuvádí do svého daňového přiznání. Nevýhodou tohoto zdanění autorských honorářů je, že autor nemůže uplatnit k těmto příjmům žádné výdaje (skutečné nebo paušální výdaje), protože plátcem honoráře je zdaňována plná výše vypláceného autorského honoráře. Tato daňová nevýhoda je však vyvážena na druhé straně skutečností, že honoráře, podléhající srážkové dani, nevcházejí do vyměřovacího základu poplatníka pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad – lékař (zaměstnanec) publikuje odborné články
Lékař, který je zaměstnán ve fakultní nemocnici, publikuje v lékařských periodicích a za zdaňovací období r. 2019 obdrží následující autorské honoráře od jednoho vydavatele:
za měsíc květen 9 900 Kč
za měsíc říjen 6 200 Kč
za měsíc listopad 10 100 Kč
Jiné příjmy lékař nemá. Přitom se nejedná o zaměstnanecké dílo ve smyslu autorského zákona.
Příjmy z autorských honorářů za měsíc květen a říjen nepřevyšují částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc a proto podléhají dle § 7 odst. 6 ZDP srážkové dani 15 % u plátce. Ke zdanění u poplatníka přichází do úvahy příjem z autorského honoráře ve výši 10 100 Kč. Vzhledem k tomu, že tato výše zdanitelných příjmů převyšuje částku 6 000 Kč, nemůže zaměstnavatel provést zaměstnanci roční zúčtování daně a poplatník musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, ve kterém uvede jak příjmy ze závislé činnosti tak příjmy dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. K vyplacenému honoráři 10 100 Kč si může poplatník uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z částky 10 100 Kč, takže jeho dílčí základ daně dle § 7 bude činit 6 060 Kč.
Příklad – zpracování odborné lékařské publikace
Praktický lékař zpracoval v r. 2019 na základě uzavřené autorské smlouvy pro nakladatelství odbornou publikaci. Jeho autorský honorář je odvozen procentem z částky za prodané publikace vždy po skončení čtvrtletí. Za III. čtvrtletí 2019 mu byl vyplacen v měsíci říjnu 2019 honorář ve výši 9 900 Kč, za IV. čtvrtletí 2019 v měsíci lednu 2020 honorář ve výši 9 300 Kč a za I. čtvrtletí 2020 honorář vyplacený v měsíci dubnu 2020 ve výši 15 000 Kč.
V daném případě nejde o autorský honorář za příspěvky do časopisů, ale jde o honorář za publikaci. Z toho důvodu se na tento příjem nevztahuje znění § 7 odst. 6 ZDP a tento příjem vyplacený v říjnu 2019 musí poplatník zahrnout ke zdanění v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 jako příjem v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP. K tomuto příjmu si může uplatnit výdaje buď ve skutečné výši, anebo paušální výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů. Příjem po odpočtu výdajů se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Obdobně bude poplatník postupovat u příjmů z honorářů v roce 2020.
Příklad – dvě platby týkající se jednoho příspěvku
V licenční smlouvě uzavřené mezi autorem a nakladatelstvím se autor zavázal zpracovat rozsáhlý příspěvek, za který sjednaný honorář činí 19 900 Kč. Ve smlouvě je stanoveno, že po odevzdání konceptu příspěvku v květnu 2019 bude vyplacena autorovi částka 9 900 Kč a po publikování textu v časopisu bude vyplacena zbývající částka sjednaného honoráře 10 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že v obou kalendářních měsících nepřesáhl příjem autora od téhož plátce částku 10 000 Kč, je splněna podmínka stanovená v § 7 odst. 6 ZDP a plátce (vydavatelství) srazí autorovi vždy při výplatě 15% srážkové daně z vyplaceného honoráře a to i v případě, že obě platby se týkají jednoho příspěvku.
NahoruPostup plátce při sražení daně z autorského honoráře
Obecným postupem zdanění srážkovou daní se zabývá ustanovení § 38d ZDP. Zde se v odst. 1 stanoví, že srážku daně je povinen provést plátce daně (tedy příslušné vydavatelství, nakladatelství) při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně je povinen podle znění odst. 3 tohoto ustanovení zákona sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm tato částka daně ve smyslu § 38d odst. 5 ZDP vymáhána jako jeho dluh. Správce daně pak bude postupovat dle § 38s ZDP, kde se stanoví, že pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena. V žádném případě nebude tato srážková daň vymáhána správcem daně po autorovi (poplatníkovi daně).
Příklad – plátce opomene srazit daň
Fyzická osoba obdržela za měsíc duben 2019 autorský honorář ve výši 4 200 Kč a za měsíc září autorský honorář ve výši 5 800 Kč za články zveřejněné v odborném časopisu. Plátce daně však opomenul srazit z těchto honorářů srážkovou daň a poukázal autorovi na účet plnou výši honoráře.
V daném případě nebude výši honorářů uvádět poplatník v daňovém přiznání ke zdanění dle § 7 ZDP, protože bylo povinností plátce srazit a odvést z těchto honorářů srážkovou daň ve smyslu § 38d ZDP. Protože tak plátce (vydavatelství) neučinil a správce daně tuto skutečnost zjistí, bude postupovat podle znění § 38s ZDP, přičemž vyplacený honorář autorovi představuje 85 % základu daně. Plátce daně tak bude muset zaplatit daň ve výši:
základ daně 4 200 Kč : 0,85 = 4 941 Kč, srážková daň 4 941 Kč x 0,15 = 741 Kč
základ daně 5 800 Kč : 0,85 = 6 823 Kč, srážková daň 6 823 Kč x 0,15 = 1 023 Kč
Pokud by plátce daně splnil při výplatě honorářů svou zákonnou povinnost a srazil a odvedl srážkovou daň, pak by autor obdržel na účet čistý honorář ve výši 3 570 Kč a 4 930 Kč a plátce by odvedl srážkovou daň 630 Kč a 870 Kč.
NahoruZdanění autorských honorářů nad 10 000 Kč
V případě, že úhrn…
