5.4.7 Základní charakteristika místních poplatků za komunální odpad
Mgr. Jan Břeň
Ve srovnání s předchozími šesti typy místních poplatků (tj. ze psů, z pobytu, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace) jsou místní poplatky za komunální odpad specifické v tom, že zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích”), upravuje od 1. ledna 2021 v § 10d až 10r hned dva jejich druhy, mezi kterými si obec může zvolit (viz § 10d odst. 2 zákona o místních poplatcích, podle něhož obec může zavést pro příslušné poplatkové období pouze jeden z těchto místních poplatků za komunální odpad).
Dvěma druhy místních poplatků za komunální odpad jsou konkrétně:
a) místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a
b) místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.
Stručně z historie plateb za komunální odpad
Předchůdcem místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství byl místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který byl zaveden do stávající soustavy místních poplatků v souvislosti se šestou novelou zákona o místních poplatcích, kterou byl zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o odpadech z roku 2001”), s účinností od 1. ledna 2002.
Uvedený místní poplatek však nebyl jediným druhem plateb za komunální odpad, neboť tehdejší právní úprava zakotvovala – vedle již zmíněného místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů – ještě další dva možné způsoby plateb fyzických osob za komunální odpad, kterými byly úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (viz § 17 odst. 5 zákona o odpadech z roku 2001 s účinností od 1. ledna 2002) a poplatek za komunální odpad (viz § 17a zákona o odpadech z roku 2001 s účinností od 1. ledna 2003). Zatímco první způsob platby (úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů) se realizoval na základě písemné smlouvy uzavřené mezi obcí a příslušnou osobou (původně právnickou a podnikající fyzickou osobu; od 1. července 2010 pouze nepodnikající fyzickou osobou; tj. šlo o soukromoprávní platbu), druhý způsob platby (poplatek za komunální odpad) obec stanovila (resp. mohla stanovit) pouze formou právního předpisu vydaného v samostatné působnosti obce (obecně závaznou vyhláškou, tj. šlo o veřejnoprávní platbu). Uvedené tři možné způsoby plateb fyzických osob za komunální odpad (včetně místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů) však v rámci jedné obce nebylo v žádném případě různě kombinovat či jinak zaměňovat. Každá obec si mohla vybrat pouze jeden z uvedených způsobů plateb fyzických osob za komunální odpad (popř. si nemusela vybrat žádný a v takovém případě nesla veškeré náklady týkající se komunálního odpadu sama ze svého rozpočtu). Uvedený princip výběru pouze jednoho způsobu plateb fyzických osob za komunální odpad v rámci jedné obce byl ostatně převzat i do stávající platné právní úpravy, byť došlo k redukci ze tří možných způsobů plateb za komunální odpad na „pouhé” dva způsoby.
Základní rozdíly u místních poplatků za komunální odpad
S účinností od 1. ledna 2021 – v souvislosti s přijetím nové „odpadové legislativy” (viz zejména zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech) – novela zákona o místních poplatcích, provedená zákonem č. 543/2020 Sb., zavedla dva nové místní poplatky za komunální odpad, tj. místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství (viz § 10e až 10h zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích) a místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci (viz § 10i až 10n zákona o místních poplatcích), čímž odstranila předchozí dvojkolejnost právní úpravy plateb za komunální odpad obsažené v zákoně o místních poplatcích na straně jedné a v předchozím zákoně o odpadech z roku 2001 na straně druhé.
Uvedené místní poplatky za komunální odpad jsou konstrukčně velmi odlišné. Místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství platí každý (zákonem stanovený) poplatník v paušální výši bez ohledu na to, kolik odpadu reálně vyprodukuje, nebo kolik a jak velkých nádob (např. popelnic) využívá.
Naopak výše místního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci odráží reálnou hmotnost či objem skutečně vyprodukovaného odpadu poplatníkem, popř. kapacitu tzv. soustřeďovacích prostředků (tj. velikost popelnic, pytlů na odpad apod.). Tento místní poplatek tak dává obci na výběr jeden ze tří možných tzv. základů za dílčí období (tj. za kalendářní měsíc), kterými jsou
-
hmotnost odpadu odloženého z nemovité věci v kilogramech připadajícího na poplatníka,
-
objem odpadu odloženého z nemovité věci v litrech připadajícího na poplatníka, nebo
-
kapacita soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na odpad v litrech připadající na poplatníka.
Obec může v případě zavedení místního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci zvolit pro poplatkové období pouze jeden z výše uvedených základů, přičemž musí vzít v úvahu, že hmotnostní a objemový základ, které vycházejí z principu „plať tolik, kolik vyhodíš”, nezbytně vyžaduje součinnost, resp. reálné technické možnosti příslušné svozové společnosti.
Každý z uvedených místních poplatků za komunální odpad má své výhody a nevýhody. Výhodou místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je bezpochyby jeho jednoduchá správa, předem známá jeho roční platba (sazba činí nejvýše 1 200 Kč za rok) a také odstranění motivace poplatníků zakládat nelegální skládky komunálního odpadu, neboť jeho poplatníkem je každá fyzická osoba přihlášená v obci (např. k trvalému pobytu) nebo jakýkoliv vlastník (tedy i právnická osoba) nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. Uvedený místní poplatek tak představuje nejjednodušší model zpoplatnění odpadového hospodářství. Jeho nevýhodou je skutečnost, že nebere v úvahu množství vyprodukovaného odpadu poplatníkem a tím tak postrádá motivaci minimalizovat jeho produkci. Výhody a nevýhody místního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci jsou přesně opačné ve srovnání s místním poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství (např. motivace minimalizovat produkci odpadu poplatníkem je „vyvážena” větší administrativní náročností správy tohoto místního poplatku, či snahy některých poplatníků obcházet jeho platbu odvážením odpadu v lepším případě do jiných obcí, v horším případě do lesa apod.).
Společné prvky konstrukce místních poplatků za komunální odpad
I přes odlišnou zákonnou konstrukci obou místních poplatků za komunální odpad, jež dává obcím svobodu výběru pro ně vhodného způsobu platby za komunální odpad, zákon o místních poplatcích v § 10o až 10r upravuje několik institutů, které jsou společné pro oba druhy místních poplatků za komunální odpad.
Poplatkové období a dílčí období
Pro oba místní poplatky za komunální odpad platí, že poplatkovým obdobím je shodně…
