Input:

Platy Archiv

10.2.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.9.5
Platy

Bc. Lukáš Auerswald

Plat ve veřejných službách a správě

Zaměstnavatel má povinnost poskytovat zaměstnanci za vykonanou práci plat podle ZP, příslušných nařízení vlády a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popř. vnitřního předpisu. Od právní úpravy se nelze nijak odchýlit. Prostor pro vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem o platech je proto na rozdíl od vyjednávání o mzdách (v podnikatelské sféře) mnohem užší.

Zaměstnavatel má povinnost vydat zaměstnanci písemný platový výměr, a to v den nástupu do práce. Jde o informaci o platové třídě a stupni a o výši tarifu a o výši ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu (osobní příplatek, zvláštní příplatek, příplatek za vedení apod.). Rovněž každá změna těchto údajů musí být zaměstnanci písemně sdělena (změnou platového výměru nebo vydáním nového), a to se zdůvodněním nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Nelze proto např. snižovat nebo odnímat osobní příplatek zpětně v průběhu měsíce, za který má být poskytnut, nebo po jeho skončení – změna může být provedena jen do budoucna, i když i v průběhu kalendářního měsíce. Prostřednictvím platového výměru se tak nenároková složka platu (konkrétně osobní příplatek) stává nárokovou – je v uvedené výši vymahatelná, pokud nebude řádně provedena změna platového výměru.

Plat je tvořen:

  • platovým tarifem,

  • příplatky a dalšími složkami platu či

  • osobním platem.

Platový tarif

Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazena nejsložitější práce, kterou na něm zaměstnavatel podle pracovní smlouvy požaduje, a pro platový stupeň určený podle délky započitatelné praxe. Vedoucí zaměstnanec musí být zařazen do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí (již se nevyžaduje odborné řízení) nebo sám vykonává. Výši tarifů stanoví zákon jen jako minimální – jejich závaznou výši určuje nařízení vlády. Tarify jsou jednak obecné, jednak zvláštní (zvýšené) ve čtyřech zvláštních stupních.

Je stanoveno 16 platových tříd. Zařazení práce do platové třídy se provádí podle katalogu prací (dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě). Ten byl s účinností od 1. 10. 2010 novelizován. Pro zařazení zaměstnance do platové třídy je rozhodující vykonávaná práce a dosažený stupeň vzdělání, který je předepsaný v katalogu. Platových stupňů je 12. Při nižším dosaženém stupni vzdělání než požadovaném pro příslušnou platovou třídu se zápočet praxe krátí.

K 1. 1. 2011 byly značně uvolněny tzv. výjimky ze vzdělání pro možnost zařazení zaměstnance do platové třídy – a tím i na práci – pro kterou nesplňuje předpoklad stupně vzdělání. Napříště již nejsou dány zvláštní výjimky (např. dosažení 50 let věku nebo zahájení studia) a je umožněna jen obecná výjimka (která existovala již předtím), a to až na dobu 4 let, nemůže-li zaměstnavatel místo obsadit kvalifikovaným zaměstnancem. Poté může být využita další výjimka, bez časového omezení, jestliže zaměstnanec svou praxí prokázal schopnost k výkonu dané práce. Toto posouzení záleží jen na zaměstnavateli.

Platové tarify jsou stanoveny pro všechny zaměstnance měsíční částkou, která jim náleží, pokud odpracují všechny směny stanovené v harmonogramu bez ohledu na konkrétní počet pracovních dnů v měsíci, jinak mu náleží poměrná část za skutečně odpracované hodiny. Shodně se postupuje u všech složek platu stanovených měsíční částkou.

Katalog prací

Zaměstnanec se zařazuje do platové třídy na základě porovnání složitosti jeho práce a v jejím rámci těch nejnáročnějších prací s pracemi seskupenými v platových třídách v katalogu prací. V něm je citace jednotlivých praktických příkladů práce, které obsahují jak předmět, tak pracovní činnost.

Zařazování do platových tříd na obcích

Zde je uvedeno několik příkladů zařazení do platových tříd u vybraných povolání a prací, které se převážně vyskytují v obcích bez pověřeného obecního úřadu. Není účelem zde zmínit veškeré povolání, pouze ta základní a s častým výskytem. Ostatní povolání a charakteristiku lze najít v platném katalogu prací včetně obcí s pověřeným obecním úřadem, který zde není uveden vzhledem k velkému rozsahu povolání.

Tabulka 1: Obec bez pověřeného obecního úřadu

Přehled povolání Zařazení podle povolání Platová třída Číslo bodu
(ustanovení)
Tajemník obecního
úřadu (je-li tato funkce
v obci zřízena)
2.10.51 – Referent
rozvoje územních
samosprávných celků
10 2
Úředník obce -
zajišťování komplexního
rozvoje obce
2.10.51 – Referent
rozvoje územních
samosprávných celků
10 1
Ekonom obce – rozpočet,
financování, účetnictví,
daně, majetek obce
2.10.02 – Referent
fiskální politiky,
rozpočtu a financování
9 1

Tabulka 2: Obec bez pověřeného obecního úřadu, s matričním a stavebním úřadem

Přehled povolání Zařazení podle povolání Platová třída Číslo bodu
(ustanovení)
Tajemník obecního
úřadu
2.10.51 – Referent
rozvoje územních
samosprávných celků
11 2
Úředník obce -
zajišťování komplexního
rozvoje obce
2.10.51 – Referent
rozvoje územních
samosprávných celků
10 1
Úředník obce -
koordinace stavebního
úřadu
2.10.32 – Referent
územního plánování
a stavebního řádu
11 2
Úředník obce -
výkon stavebního úřadu
nebo zajišťování agendy
stavebního úřadu
2.10.32 – Referent
územního plánování
a stavebního řádu
9 3
10 2
Matrikář – komplexní
výkon matriční agendy
v obci
2.10.26 – Referent
všeobecné správy
vnitřních věcí státu
8 7
Úředník obce -
státní občanství,
evidence obyvatel,
vidimace, legalizace
2.10.26 – Referent
všeobecné správy
vnitřních věcí státu
7 1, 2 a 7
Ekonom obce -
rozpočet, financování,
účetnictví, daně,
majetek obce
2.10.02 – Referent
fiskální politiky, rozpočtu
a financování
10 3

Platový stupeň

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu základní vojenské služby nebo civilní služby. Součet těchto dob se označuje jako "započitatelná praxe“. Míru započitatelné praxe určuje nařízení vlády 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných