Input:

Nález 32/2009 SbNU, sv.52, K rozhodování obecných soudů o zvýšení nájemného z bytu Garance

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 32

III. ÚS 95/08

K rozhodování obecných soudů o zvýšení nájemného z bytu

Požadavek adresovaný obecným soudům v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 20/05 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 40, nález č.47, vyhlášen pod č. 252/2006 Sb.), že „i přes absenci úpravy předvídané v § 696 odst. 1 občanského zákoníku musí rozhodnout o zvýšení nájemného, a to v závislosti na místních podmínkách a tak, aby nedocházelo k diskriminacím různých skupin právních subjektů“, nelze redukovat jen na právní vztahy „budoucí“, resp. není důvod jej nespojit i s nároky, jimiž se pronajímatelé domáhali „nájemného“ nad rámec nájemného sjednaného v nájemní smlouvě za vymezenou dobu minulou.

Tento názor není vysloven k obecné oponentuře k nálezu sp. zn. I.ÚS 489/05 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 41, nález č.80) - taková potřeba zde nevyvstává, nýbrž k jeho konkrétnímu použití v těch řízeních, v nichž byla podána odpovídající žaloba, resp. v nichž byl nárok vztažený k době minulé uplatněn. Ostatně jinak- zamítnutím takové žaloby (k čemuž se dovolací soud přihlásil) - by obecné soudy požadavku zajistit „proporcionální ochranu subjektivních práv a právem chráněných zájmů“ žalujících pronajímatelů (vlastníků) dostát ani nemohly.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) - ze dne 19. února 2009 sp. zn. III. ÚS 95/08 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. F. K. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2007 č. j. 16 Co 295/2007-52, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se stěžovatel a další osoby jako pronajímatelé domáhali po nájemnici J. M. zaplacení rozdílu mezi tzv. regulovaným nájemným a nájemným „ekonomicky odůvodněným“, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení.

Výrok

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2007 č. j. 16 Co 295/2007-52 se ruší.

II. Městskému soudu v Praze se ukládá zaplatit stěžovateli náklady řízení vzniklé před Ústavním soudem ve výši 5 712 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto nálezu k rukám JUDr. D. Ř., advokátky.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 9. 1. 2008 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení rozsudku Městského soudu v Praze (dále též jen „městský soud“) ze dne 27. 11. 2007 č. j. 16 Co 295/2007-52 s tím, že tímto rozhodnutím mělo dojít k porušení čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Jak Ústavní soud zjistil z ústavní stížnosti, jejích příloh a ze soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen „obvodní soud“) sp. zn. 16 C 121/2005, který si za účelem posouzení ústavní stížnosti vyžádal, stěžovatel a další osoby se z pozice pronajímatelů domáhali na J. M. jako nájemnici (v řízení před Ústavním soudem má jmenovaná postavení vedlejší účastnice) zaplacení mj. částky 3 388 Kč s příslušenstvím, jež měla představovat „doplatek“ na nájemném za měsíce říjen a listopad 2003 ve výši rozdílu mezi tzv. regulovaným nájemným a nájemným „ekonomicky odůvodněným“. Obvodní soud rozsudkem ze dne 28. 11. 2005 č. j. 16 C 121/2005-16