Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Vladimíra Knoblochová
NOZ zavádí nový pojem tzv. držby vlastnického práva, vedle které staví druhou kategorii držby jiného práva. Co může být předmětem vlastnictví, je upraveno v § 1011. Podle tohoto ustanovení je předmětem vlastnického práva vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné. Hmotné věci jsou vymezeny v ustanovení § 496 odst. 1 NOZ jako ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu (viz komentář k tomuto ustanovení). Nehmotnými věcmi se pak rozumějí práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty (viz § 496 odst. 2 NOZ). Půjde např. o práva průmyslového a jiného duševního vlastnictví, zaknihované cenné papíry, investiční nástroje typu opcí, swapů, forwardů či futures, obchodní firma či obchodní tajemství apod. Aby byly splněny podmínky držby vlastnického práva, je nutné, aby se někdo věci ujal a aby ji měl jako vlastník. Pro vznik držby vlastnického práva je tedy nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (tzv. animus possidendi – prvek subjektivní) a faktické ovládání věci – panství nad věcí (corpus possesiones – prvek objektivní). Fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí. Držitelem pozemku je tedy i ten, kdo na něj fakticky dlouhou dobu nevstoupil, pokud se držby nechopí někdo jiný, a také ten, kdo vykonává držbu …
