Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 983 Garance

1.12.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.1.5
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 983

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Výmaz přednostního práva ke zřízení věcného práva]

Komentované ustanovení budí určité rozpaky, neboť aniž by zákon nějakým způsobem (kdekoliv) definoval či alespoň základním způsobem naznačoval, co zákonodárce míní "přednostním právem ke zřízení věcného práva", v § 983 upravuje postup při jeho výmazu z veřejného seznamu.

Přednostní právo ke zřízení věcného práva

Co má být konkrétně obsahem přednostního práva, naprosto není zřejmé a interpretační pomůckou v tomto směru není ani důvodová zpráva. Vzhledem k tomu, že ani historicky obdobná úprava ve vnitrostátním právu zahrnuta nebyla, nelze si při výkladu § 983, resp. při hledání odpovědi na otázku, co je vlastně třeba rozumět přednostním právem ke zřízení věcného práva, pomoci ani jejím prostřednictvím, případně starší odbornou literaturou.

Ačkoliv to z důvodové zprávy výslovně neplyne, zákonodárce i v případě komentovaného ustanovení velmi pravděpodobně byl inspirován polskou úpravou (§ 16 Ustawy o księgach wieczystych i hipotece – zákon o věčných knihách a hypotéce; byl-li skutečně toto inspirační zdroj zákonodárce, pak není zřejmé, z jakého důvodu zákonodárce nepřevzal též § 20 odst. 1 uvedeného zákona, který zajišťuje pořadí věcnému právu, jež má vzniknout na základě přednostního práva). Polská teorie pak spojuje přednostní právo ke zřízení věcného práva se závazkem ze smlouvy o smlouvě budoucí (pactum de contrahendo) a u zajišťovacího (fiduciárního) převodu práva. K nim česká komentářová literatura přidává dále právo kupujícího z kupní smlouvy uzavřené s výhradou vlastnictví či převod (zřízení) věcného práva s odkládací podmínkou.1

Otázka věcněprávní povahy přednostního práva ke zřízení věcného práva

Není zcela jasné, zda přednostní právo ke zřízení věcného práva zamýšlel zákonodárce upravit jako věcné právo či nikoliv (jak dovozuje například R. Pavlů2).

Ze samotné okolnosti, že přednostní právo může být zapsáno ve veřejném seznamu (srov. § 983 upravující jeho výmaz), nelze usuzovat na jeho věcněprávní povahu. Do veřejného seznamu totiž mohou být zapsána též jiná než věcná práva (srov. § 980 odst. 1 a komentář k němu).

Na druhou stranu ovšem NOZ výslovně v § 980 odst. 1 konstatuje, že do veřejného seznamu se zapisují práva věcná, a nad jejich rámec pak uvádí pouze právo užívání nebo požívání a omezení způsobu či rozsahu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky. O žádnou z těchto možností se nejedná, tedy by se mohlo jevit, že předností právo ke zřízení věcného práva jiného osobě s ohledem na svůj zápis by mělo mít věcněprávní povahu. Z ničeho dalšího ovšem takový závěr neplyne a judikaturou – pokud je nám známo – tato otázka dosud řešena nebyla.

Zápis přednostního práva ke zřízení věcného práva

Jeví se poněkud paradoxní, že občanský zákoník upravuje výmaz práva z veřejného seznamu, nikoliv však jeho obsah či zápis (včetně účinků takového zápisu).

Ve vztahu k nejčastěji užívanému veřejnému seznamu, katastru nemovitostí, je problematika zápisu upravena v § 23 odst. 1 písm. t) KTZ, podle něhož se přednostní právo ke zřízení věcného práva jiné osobě zapisuje poznámkou (na to potom navazuje prováděcí předpis, totiž § 20 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí), a to na (doložený) návrh osoby, v jejíž prospěch má být poznámka zapsána (srov. § 22 odst. 1 KTZ).

Dokladem pak bude zřejmě:

  1. ujednání o zřízení přednostního práva ke zřízení věcného práva (tj. dohoda o závazku; typicky tedy zřejmě smlouva o smlouvě budoucí) a současně
  2. nějakým způsobem doložená vyjádřená vůle (souhlas) vlastníka věci, aby skutečně přednostní právo ke zřízení věcného práva jiné osobě bylo zapsáno do veřejného seznamu.

Tuto vůli [podmínka sub b)] může vlastník vyjádřit výslovně (typicky přímo ve smlouvě o smlouvě budoucí), či konkludentně (například podáním návrhu na zápis poznámky; vůle vlastníka zapsat přednostní právo pak vyplývá již z toho, že podává nebo podepisuje návrh na zápis přednostního práva oprávněné osoby do veřejného seznamu. Jestliže přednostní právo nemusí být do veřejného seznamu zapisováno obligatorně, pak z pouhého podání návrhu na jeho zápis lze dovozovat vůli vlastníka věci, aby přednostní právo bylo zapsáno).

Výmaz přednostního práva ke zřízení věcného práva: osoba oprávněná

Výmazu přednostního práva ke zřízení věcného práva jiné osoby se může podle § 983 odst. 1 domáhat výlučně vlastník věci, nikoliv osoba oprávněná z přednostního práva nebo jiná osoba, která by teoreticky na výmazu mohla mít právní zájem.

S ohledem na dikci § 983 lze výmazu dosáhnout