Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 950 Garance

 Nahoru[Dozor soudu]

Komentované ustanovení obsahuje právní úpravu týkající se jednání opatrovníka při správě jmění dítěte, kdy hlavním cílem je ochrana práv dítěte. "Proto, aby míra rizika při správě jmění byla minimalizována, podléhá opatrovník stálému dozoru soudu."¹

K odst. 1

Odpovědnost opatrovníka za řádné plnění funkce

Opatrovník odpovídá za řádné plnění své funkce. Opatrovník musí řádně plnit své povinnosti vyplývající mu z výkonu jeho funkce. Zákon sice výslovně určuje pouze to, že opatrovník odpovídá za výkon své funkce soudu, to ale neznamená, že by neodpovídal za výkon své funkce přímo také nezletilému.

Opatrovník pro správu jmění musí především při výkonu své funkce postupovat s péčí řádného hospodáře a nesmí podstupovat nepřiměřená rizika (§ 949). Je ovšem třeba "zdůraznit, že smyslem správy jmění dítěte není jeho několikanásobné zmnožení, ale péčí řádného hospodáře se rozumí jeho zachování, a pokud je to možné, tvorba rozumných výnosů".²

Opatrovníkovi vyplývají práva a povinnosti při správě jmění jak z právní úpravy, tak mohou vyplývat i z rozhodnutí soudu, který právě za účelem omezení rizik může opatrovníkovi určit způsob, jakým má s jednotlivými částmi jmění nakládat, popřípadě mu zakáže způsob, kterým se jměním nakládat nesmí (§ 948).

Porušení povinností opatrovníkem

Pokud opatrovník poruší své povinnosti při správě jmění dítěte, může být z funkce odvolán podle § 937 odst. 1 (blíže komentáře k § 952 a § 937). Vůči opatrovanci pak opatrovník odpovídá za způsobenou škodu (§ 896 odst. 3). Pokud to odůvodňují okolnosti, může soud uložit opatrovníku, aby se v přiměřeném rozsahu pojistil pro případ, že při výkonu své funkce způsobí opatrovanci nebo jiné osobě škodu (§ 462). V rozsudku soud vymezí parametry tohoto odpovědnostního pojištění. Náklady pojištění jdou přímo k tíži jmění opatrovance, neboť opatrovník je přímým zástupcem opatrovance a jedná jeho jménem a na jeho účet (§ 436). Pokud by některé náklady na pojištění hradil přímo opatrovník, pak mu vzniká právo požadovat náhradu takových nákladů.

Výkon funkce ze strany opatrovníka je pod veřejnou kontrolou soudu. Povinnost dozoru ze strany soudu je zakotvena právě v komentovaném ustanovení. Za účelem výkonu dozoru musí poručník předkládat soudu pravidelné zprávy o správě jmění dítěte a předkládá účty ze správy jmění dítěte (odst. 3 komentovaného ustanovení).

Pokud opatrovník poruší své povinnosti při výkonu své funkce, odpovídá přímo dítěti, které zastupuje. Půjde zejména o odpovědnost za majetkovou újmu (§ 2894 a násl.) a za bezdůvodné obohacení (§ 2894 a násl.). Nicméně je možná odpovědnost i z jiných titulů, včetně odpovědnosti trestněprávní. Odpovědnost opatrovníka trvá po celou dobu výkonu jeho funkce, tedy od jeho jmenování až po předání jmění dítěti po nabytí jeho svéprávnosti (§ 904) nebo předání jmění jiné osobě, na kterou přejde právo a povinnost správy jmění dítěte (nový opatrovník pro správu jmění, zákonný zástupce).

Případná práva z odpovědnosti může po opatrovníkovi vymáhat po nabytí svéprávnosti samo dítě, popřípadě může v zastoupení dítěte tento nárok vznést jeho jiný zástupce, který je k tomu oprávněn ze zákona či na základě soudního rozhodnutí (rodiče, poručník nebo opatrovník).

Promlčecí doba z titulu odpovědnosti rodičů

Pro běh jak subjektivní, tak objektivní promlčecí lhůty v případě nezletilých platí zvláštní pravidla uvedená v § 646. Toto ustanovení praví, že mezi dítětem a opatrovníkem nepočne promlčecí lhůta běžet až do okamžiku, kdy bude opatrovník dítě zastupovat. Do té doby nebude promlčecí doba mezi opatrovníkem a dítětem běžet. Pokud opatrovník přestane být zástupcem dítěte a nebude žít s dítětem ve společné domácnosti, pak počne promlčecí doba běžet.

Na dítě bude pravděpodobně neaplikovatelný § 645, neboť není-li tu žádná osoba, která by vůči dítěti vykonávala rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, nemůže dítě zůstat bezprizorní a ex lege vykonávají rodičovskou odpovědnost, a to jako veřejný poručník, orgány sociálně-právní ochrany dětí, které zajišťují sociálně-právní ochranu dětí a v souladu s § 4 ZSPOD jimi jsou především krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K odst. 2

Práva a povinnosti opatrovníka při správě jmění dítěte

Pro právní jednání opatrovníka pro správu jmění se obdobně uplatní ustanovení o tom, jak rodiče vykonávají správu jmění dítěte. Právní úprava výkonu péče rodičů o jmění dítěte je uvedena v § 896 až § 905. Tato ustanovení se použijí pouze tehdy, pokud v § 948 až § 952 není stanoveno jinak.

Nejdůležitější povinnosti uvedené v § 896 až § 905 jsou zejména:

1. povinnost nechat si schválit soudem právní jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty (viz komentář k § 898 odst. 1). To, co zákon považuje za nikoliv běžnou záležitost, ke které se vyžaduje vždy souhlas osudu, je uvedeno v § 898 odst. 2. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že podle komentovaného ustanovení soud může stanovit opatrovníku pro správu jmění dítěte více omezující pravidla pro nakládání s majetkem nezletilého, tedy omezení nad rámec § 898,
2. pravidla pro použití majetku dítěte pro výživu dítěte (viz komentář k § 900),
3. povinnost odevzdat dítěti jmění po nabytí plné svéprávnosti (viz komentář k § 902),
4. povinnost k náhradě škody v případě, že opatrovník poruší povinnost pečovat o jmění s péčí řádného hospodáře (viz komentář k § 896 odst. 3).

Další povinností opatrovníka je:

−předkládat soudu pravidelné zprávy a účty ze zprávy jmění (viz odst. 3 komentovaného ustanovení),

−podat návrh na zahájení řízení vždy, pokud je z hlediska zájmu dítěte zapotřebí, aby soud nebo jiný orgán veřejné moci v…