Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Monika Schön, Ph.D.
K právní úpravě, jejím základním východiskům, povinnosti a právu pojmenovat dítě a právu dítěte být pojmenováno srov. úvodní část komentáře k § 860.
Komentované ustanovení kontinuálně s předchozí úpravou (§ 38 odst. 3 ZR) stanoví, že pokud není znám ani jeden z rodičů, určí jeho osobní jméno a příjmení soud. Tuto situaci je nutno odlišit od určení osobního jména a příjmení soudem podle § 18 odst. 4 a § 19 odst. 6 ZMJP, kdy rodič (rodiče) dítěte známi jsou, pouze (ve lhůtě k tomu stanovené) dítěti neurčili takové osobní jméno a příjmení, která lze zapsat do matriky podle kritérií uvedených v ZMJP.
Poněkud nadbytečně již NOZ v komentovaném ustanovení doplňuje, že soud může určit osobní jméno a příjmení dítěte i bez návrhu. Vzhledem k tomu, že řízení o určení osobního jména a příjmení je řízením nesporným [ jedná se o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé podle § 466 písm. a) ZŘS ], které soud může zahájit ex offo, jakmile se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení (§ 13 odst. 1 ZŘS), jeví se nám opakování téhož v § 864 nadbytečným. Zákonodárce, ačkoliv to neuvádí v důvodové zprávě k tomuto ustanovení (činí tak však v jiných případech – srov. například § 867, § 886 či § 933), patrně též v tomto případě byl veden zásadou superfluum non nocet.1
Dítě, jehož rodiče nejsou známi
Ustanovení § 864 je zjevně zamýšleno k použití v případě tzv. nalezenců, tedy dětí, u nichž není známa totožnost a není znám ani jeden z jejich rodičů. Obvykle se jako příklad uvádějí děti zanechané v tzv. baby-boxech.2
Existence dítěte bez známých rodičů je obecně jevem negativním.3 Dítě bez rodičů, kteří vůči němu jinak mají celou řadu povinností a práv (srov. zejména § 855 až § 923), nemá osobu, která jej přirozeně chrání a pečuje o něj (srov. též účel úpravy povinností a práv k dítěti v § 855 odst. 2).4
Proto jestliže je nalezeno dítě, jehož rodiče nejsou známi, je třeba v první řadě pokusit se rodiče zjistit. Teprve v případě, že se to nepodaří, lze postupovat podle § 864 a pojmenovat dítě (tj. určit mu osobní jméno a příjmení) rozhodnutím soudu v řízení podle § 466 písm. a) ZŘS.
Výběr osobního jména a příjmení dítěte
Žádný právní předpis neuvádí kritéria, podle nichž by soud při určování osobního jména a příjmení dítěte měl postupovat. Dítě bývá zpravidla "pracovně" a zcela neformálně pojmenováno osobou, která s ním po nalezení přišla do kontaktu, která jej ošetřuje a pečuje o něj (zaměstnanci nemocnice apod.).5 Při určování osobního jména a příjmení pak soud může z takového pojmenování vycházet (což se podle našeho zjištění v praxi také poměrně často děje), není jím…
