Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2533 Garance

1.12.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.6.3.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2533

JUDr. Jan Rosůlek

[Odstoupení od smlouvy]

K odst. 1

Právo od smlouvy odstoupit před zahájením zájezdu má jak zákazník, tak pořadatel. Avšak zatímco zákazník může od smlouvy odstoupit z jakýchkoliv důvodů, pořadatel tak může učinit pouze, pokud byl zájezd zrušen nebo zákazník porušil svou povinnost.

Komentované ustanovení výslovně zmiňuje pouze odstoupení před zahájením zájezdu. O možnosti odstoupení od smlouvy po zahájení zájezdu viz. komentář k § 2537.

Odstoupení od smlouvy má účinky ex tunc.

Zákazník může od smlouvy odstoupit vždy i bez uvedení důvodu. Pokud však zákazník odstoupí bez uvedení důvodu, nezbavuje se tím povinnosti uhradit pořadateli odstupné. Povinnosti platit odstupné se zákazník zprostí pouze v zákonem stanovených výjimkách. Lze tak pouze doporučit, pokud má pro odstoupení zákazník některý z důvodů v tomto díle zákona obsažený, aby důvod odstoupení uvedl (důvody viz. § 2531 odst. 2, § 2535).

Pořadatel může od smlouvy odstoupit, byl-li zájezd zrušen nebo porušil-li zákazník svou povinnost. Další možnosti odstoupení pořadatele jsou uvedeny také v § 2536. Ustanovení upravující odstoupení od smlouvy je dispozitivní, teoreticky je tak možné, aby si zákazník s pořadatelem dohodli i další situace, kdy může pořadatel od smlouvy odstoupit. Tato ujednání však nesmí být v neprospěch zákazníka (§ 2549)

Zrušení zájezdu zjednodušeně znamená, že se zájezd neuskuteční z důvodu nezávislých na zákazníkovi. Zákon přitom speciálně upravuje pouze zrušení z důvodu, že počet osob přihlášených na zájezd je nižší, než počet určený ve smlouvě a že mu v plnění brání nevyhnutelné a mimořádné okolnosti (§ 2536). V těchto případech nemá zákazník nárok na náhradu škody. V ostatních případech zákazníkovi tento nárok vzniká.

V případě porušení povinnosti zákazníkem není v komentovaném ustanovení uvedeno o jakou povinnost se má jednat. Je tak nerozhodné, zda došlo k porušení zákonné povinnosti nebo smluvní. Z ustanovení také neplyne, jak intenzivní porušení povinnosti musí být, zda postačí porušení povinnosti jakékoliv nebo se musí jednat o porušení povinnosti podstatné. Pokud se podíváme do obecné úpravy odstoupení od smlouvy, tak ta připouští odstoupení od smlouvy pouze v případě porušení smlouvy podstatným způsobem (viz. § 2002). Opačný výklad by vedl k absurdním závěrům, kdy by mohl pořadatel od smlouvy odstoupit například i z důvodu, že zákazník na sebe uvedl omylem chybné emailové spojení a tím porušil povinnost k vyplnění pravdivých údajů. V případě komentovaného ustanovení tak musí zákazník porušit svou povinnost podstatným způsobem.

Podstatné porušení smlouvy je upraveno v § 2002. "Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by