Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1136 Garance

25.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.4.3.9.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1136

JUDr. Ilona Černochová, LL.M.

[Náklady vynaložené na společnou věc]

Zákon přiznává spoluvlastníkovi určitou míru ochrany, resp. určité kompenzační nároky vůči ostatním spoluvlastníkům, a to za situace, kdy spoluvlastník vynaloží na společnou věc určitý náklad bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Shora uvedené platí tehdy (a jen tehdy), je-li náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků, nebo který je nutné vynaložit na záchranu společné věci. Spoluvlastník si v popsané situaci v zásadě uzurpuje roli správce, resp. počíná si jako faktický správce či jako nepřikázaný jednatel.

Příklad

Tři bratři mají ve spoluvlastnictví rekreační chatu na Sázavě. V chatě mají rozpis, kam si zaznamenávají, kdy který z bratrů bude v chatě přítomen, aby se během léta spravedlivě prostřídali. Jednou v létě v pátek k večeru dorazí nejmladší z bratrů na chatu a zjistí, že střecha je poškozená a do chaty zatéká. Ostatní bratři nezvedají telefon, proto se nejmladší bratr vydá do nejbližšího města, kde nakoupí izolační materiál a další potřeby a střechu během pátečního večera (a noci) opraví. Oprava střechy nejmladšího bratra vyšla na 9.000 Kč. Po provedené opravě pak nejmladší bratr po ostatních požaduje náhradu nákladů vynaložených na opravu chaty a po každém ze zbývajících bratrů žádá 3.000 Kč.

Faktický správce jako nepřikázaný jednatel

Jednání spoluvlastníka, které vyhovuje dikci komentovaného ustanovení, lze připodobnit nepřikázanému jednatelství (srovnej § 3006 a násl.), byť o nepřikázané jednatelství nejde, protože jednající spoluvlastník neobstarává záležitost cizí, nýbrž vlastní. Faktický správce tak není příkazníkem ostatních spoluvlastníků, jak je tomu v případě správce, který byl řádně povolán a zvolen. Nároky faktického správce – za podmínky, že jeho jednání nebylo na újmu společné věci – lze rozdělit do dvou skupin podle situací, kdy spoluvlastník jako faktický správce jednal. V prvním případě jde o kompenzační nárok za zhodnocení společné věci, ve druhém případě jde o kompenzační nárok za záchranu věci.

Zhodnocení společné věci

Jednání faktického správce vedoucí ke zhodnocení věci musí být ku prospěchu věci, a to alespoň převážně. Při zhodnocení věci nemá investující spoluvlastník – faktický správce nárok na náhradu celé investice, nýbrž pouze její poměrné části, protože část investice (odpovídající výši jeho spoluvlastnického podílu) nese spoluvlastník sám. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že náklady na zhodnocení musejí odpovídat míře zhodnocení věci; pokud by náklady překračovaly míru zhodnocení, pak by nešlo o jednání (převážně) ku prospěchu společné věci.

Záchrana společné věci

Situace, kdy je spoluvlastník oprávněn zasáhnout na záchranu společné věci, zákon blíže