NahoruDůvody popření pohledávky
Popřena může být
a) pravost pohledávky,
b) její výše nebo
c) pořadí
či právo ze zajištění.
Popření pravosti
pohledávky
Je-li popírána pravost pohledávky, pak musí
být namítáno, že pohledávka vůbec nevznikla anebo že již zcela
zanikla nebo se promlčela ( § 193 IZ).
Popření výše pohledávky
Je-li popírána výše pohledávky, pak je
namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. V popěrném
úkonu musí být výslovně uvedeno, v jaké výši závazek dlužníka dle názoru
popírajícího správce nebo popírajícího dlužníka existuje ( § 194 IZ).
Popření pořadí pohledávky
O popření pohledávky co do jejího pořadí
jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než
je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je popíráno právo na
uspokojení ze zajištění. Ten, kdo pořadí pohledávky popírá, musí současně
uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena ( § 195 IZ).
Jestliže je popřeno právo na uspokojení ze zajištění
pohledávky, kterou zjištěný věřitel uplatnil (dle § 166 věty druhé IZ) jako pohledávku uspokojitelnou pouze
z majetku dlužníka (majetkové podstaty) poskytnutého k zajištění, má popření práva na uspokojení tytéž účinky, jako popření pravosti
pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, má tytéž účinky
jako popření výše pohledávky ( § 196 odst. 2 IZ). Je tomu tak proto, že
v uvedeném případě není právo na uspokojení ze zajištění od zajištěné
pohledávky dost dobře oddělitelné (tato pohledávka jinak než právě a jedině
z onoho svého zajištění v insolvenčním řízení uspokojena být nemůže).
Přitom popření výše pohledávky nemá vliv
na její pořadí a popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost či výši
pohledávky.
Popření pohledávky lze učinit i jako eventuální procesní
úkon, tedy tak, že popírající popře pravost pohledávky a pro případ, že
toto popření nebude shledáno důvodným, popře i výši pohledávky, případně její
pořadí.
Judikát
K výše uvedenému jsou plně použitelné závěry usnesení
Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1726/98 ze dne 24. 5. 2001, uveřejněného pod
č 76/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
„Popření
pohledávky přihlášené do konkursu je procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí
ustanovení § 42 odst. 4 OSŘ.
Popírá-li konkursní věřitel nebo správce
konkursní podstaty výši pohledávky nebo její pořadí, musí uvést, jak
vysoká je podle něj přihlášená pohledávka, popřípadě jaké pořadí má pohledávka
v konkursu mít, jinak popření pohledávky nemůže vyvolat zamýšlené procesní účinky.
Popřít pravost, výši nebo pořadí
pohledávky lze i eventuálním procesním úkonem.
Popření pravosti pohledávky umožňuje soudu
ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat pouze základ nároku, nikoli již
jeho výši nebo pořadí.
Pro závěr o tom, zda byla popřena nejen
pravost, nýbrž i výše, popřípadě i pořadí pohledávky, je určující obsah popření
(jeho důvody) v podobě zachycené v protokolu o přezkumném jednání nebo v
seznamu přihlášených pohledávek, který tvoří součást tohoto protokolu.“
Jak plyne ze shora uvedeného rozhodnutí, popření
pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky
zkoumat pouze základ nároku, nikoli již jeho výši. To ovšem nemůže
znamenat, že by žalobě na určení popřené pohledávky muselo být zcela vyhověno
(byl-li základ nároku prokázán) nebo že
by byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta v případě, kdy by základ
nároku prokázán nebyl). Jak plyne z rozhodnutí níže, není totiž vyloučeno,
že se popření pravosti pohledávky ukáže jako opodstatněné jen u části popřené
pohledávky.
Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.
zn. 29 Cdo 4268/2010, ze dne 27. 4. 2012 lze ocitovat:
„Popření pravosti pohledávky (tj. pouze jejího
základu) soudu nebrání, aby - zjistí-li, že základ nároku je dán (poměřováno důvody
popření) pouze u části pohledávky a u části již nikoliv - vyhověl žalobě o určení
pravosti pohledávky pouze zčásti a ve zbytku žalobu zamítl (NS ČR sp. zn. 29
Cdo 1206/2009). Ukáže-li se popření pravosti jako opodstatněné (pouze) ve
vztahu k části pohledávky, musí soud zamítnout žalobu o určení pravosti této části
pohledávky.
Uvedené závěry se plně prosadí i tehdy, je-li namítáno promlčení přihlášené
pohledávky, avšak v průběhu incidenčního sporu vyjde najevo, že promlčena je
pouze část přihlášené pohledávky. Stejně tak i v případě, kdy věřitel uplatňuje
pohledávku, jejíž vznik se váže k určitému období, přičemž soud dospěje k závěru,
že nárok vznikl pouze za část vymezeného období. Ani v těchto případech
skutečnost, že byla popřena…
