5.1.8
Dohody o provedení práce a ZP v příkladech
Ing. Antonín Daněk
Podívejme se formou příkladů na řešení některých situací u dohod o provedení práce v právních podmínkách platných od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 v situaci, kdy musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ.
Od 1. 7. 2024 se budou u dohod o provedení práce sčítat příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele a u více zaměstnavatelů, kdy pro každou situaci je stanovena rozhodná částka příjmu neboli limit, od kterého se bude odvádět sociální pojištění. Protože zákon č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček) neprovedl změnu v zákoně č. 48/1997 Sb. a ani v zákoně č. 592/1992 Sb., nelze v době aktualizace textu (leden 2024) jednoznačně určit, jak se tyto změny od 1. 7. 2024 projeví ve zdravotním pojištění. Lze dovodit, že pro zdravotní pojištění by měla u jedné či více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele platit rozhodná částka 10 500 Kč. Jelikož však právní úprava zdravotního pojištění neobsahuje problematiku posuzování (sčítání) příjmů z více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, bude při aplikaci postupů zaměstnavatele po datu 1. 7. 2024 rozhodující případná legislativní změna nebo výkladové stanovisko.
Příklad 1
Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce do 30. 6. 2024 s příjmem 14 000 Kč.
U dohody o provedení práce primárně vycházíme ze zásady, že povinnosti ve zdravotním pojištění (tedy přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného podle zákona) plní zaměstnavatel tehdy, pokud příjem převyšuje 10 000 Kč, což je tato situace. Zaměstnanec bude přihlášen u zdravotní pojišťovny ke dni zahájení práce.
V důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2024 na částku 18 900 Kč je postup zaměstnavatele při výpočtu a odvodu pojistného následující:
Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. ledna 2024 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky:
(18 900 – 14 000) x 0,135 = 662 Kč
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 18 900 = 2 552 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
(14 000 x 0,135) : 3 = 630 Kč
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 630 + 662 = 1 292 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 552 – 1 292 = 1 260 Kč.
Příklad 2
Zaměstnanec pracoval v měsíci březnu u téhož zaměstnavatele na dvě dohody o pracovní činnosti. První dohoda byla uzavřena od 6. 3. do 15. 3. s příjmem 3 360 Kč a druhá od 20. 3. do 31. 3. s příjmem 3 440 Kč.
Úhrnem dosažených příjmů vzniká pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění povinnost:
-
dvakrát přihlásit a odhlásit zaměstnance a
-
odvést pojistné podle zákona, tedy s dopočtem a doplatkem pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu činí 13 412,90 Kč [(22:31) x 18 900].
To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 13 412,90 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 811 Kč (13 412,90 x 0,135). S ohledem na příjem 6 800 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 918 Kč. Jedna třetina (306 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (612 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 6 615,90 Kč, tj. 893 Kč. Při úhradě tohoto doplatku se postupuje tím způsobem, že rozdílovou částku pojistného, v našem případě 893 Kč, srazí zaměstnavatel ještě navíc zaměstnanci. Na zaměstnavatele obecně přechází povinnost úhrady tohoto doplatku tehdy, pokud se jedná o situace vyjmenované v § 207 až 209 ZP.
Z celkové částky pojistného 1 811 Kč je zaměstnanci sraženo 1 199 Kč (306 + 893), zaměstnavatel hradí 612 Kč.
Příklad 3
Zaměstnanec má v březnu uzavřeny dvě dohody o provedení práce na stejná období jako v příkladu č. 2 s příjmy na první dohodu 4 900 Kč a na druhou dohodu 5 100 Kč.
Jelikož není úhrnem příjmů překročena částka 10 000 Kč, nestává se osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel tak neplní ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Stejně by se postupovalo i v případě, kdyby byla uzavřena jediná dohoda o provedení práce na částku maximálně 10 000 Kč. V takových případech je vhodné zaměstnance informovat o tom, že takovou dohodou (resp. dohodami) nemá řešený svůj pojistný vztah, tedy pojištění u zdravotní pojišťovny, a sám se musí postarat, aby mu u jeho zdravotní pojišťovny nevznikl v tomto směru problém.
Příklad 4
Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce od 1. 5. do 30. 5. 2024 s příjmem 15 000 Kč.
V tomto případě se musí přihlédnout k tomu, zda je výší příjmu, zakládající povinnost placení pojistného, dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za dobu trvání zaměstnání. Jelikož zaměstnání trvá 30 kalendářních dnů, činí tato poměrná část minima 18 290,32 Kč, což se vypočte jako: (30 : 31) x 18 900. Protože zúčtovaný příjem této poměrné části minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a odvést celkové pojistné 2 470 Kč jako 13,5 % z částky 18 290,32 Kč.
Příklad 5
Pojištěnec má sjednány tři dohody o provedení práce u třech zaměstnavatelů, přičemž v žádném z těchto zaměstnání není výší příjmu překročena částka 10 000 Kč.
Protože není ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání takových příjmů, nezakládajících u různých zaměstnavatelů účast na…
