2.8 Daňové změny od října 2022
Ing. Zdeněk Morávek
Tento příspěvek informuje o legislativních a metodických změnách v oblasti daňové a dalších souvisejících oblastech. Nejdříve se zaměříme na předpisy zveřejněné ve Sbírce zákonů a následně na další materiály, zejména materiály zveřejněné na stránkách ministerstva financí a finanční správy. Postupujeme chronologicky, tak jak docházelo k jejich zveřejnění. Nejdříve se ale zaměříme na jednu ze zcela zásadních připravovaných změn, a to nový zákon o účetnictví.
Nový zákon o účetnictví
Dne 26. 10. 2022 byl do vnějšího připomínkového řízení předložen návrh nového zákona o účetnictví s předpokládanou účinností od 1. 1. 2024. Oproti stávajícímu zákonu o účetnictví se návrh zákona v souladu s moderními trendy zaměřuje zejména na účetní výkaznictví, tedy zejména na tvorbu účetní závěrky podávající věrné a poctivé zobrazení finanční situace a finanční výkonnosti účetní jednotky, nikoli tolik na samostatné vedení účetnictví. Tím se sleduje zejména snížení administrativní zátěže účetních jednotek, kdy je důraz kladen na výsledný účetní výkaz, který má poskytnout relevantní účetní informace, na základě kterých můžou jejich vnější uživatelé činit správná rozhodnutí, a nikoli v takové míře na účtování o jednotlivých účetních případech.
Snížení administrativní zátěže se projevuje také v tom, že žádné fyzické osoby již nebudou povinně účetními jednotkami, ale budou vést účetnictví pouze na dobrovolné bázi. Stejně tak se povinnost vést účetnictví nově nevztahuje na některé malé neziskové právnické osoby, zejména spolky, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty a mají roční příjmy i úhrn aktiv nepřesahující 3 000 000 Kč.
Důležitou změnou je dále rozšíření okruhu účetních jednotek, které budou používat mezinárodní účetní standardy přijaté Evropskou unií. Tuto změnu dlouho poptávala odborná veřejnost, protože již nyní musejí některé účetní jednotky mezinárodní účetní standardy de facto používat s ohledem na regulaci v jiných oblastech nebo na své propojení se zahraničím, např. z důvodu, že to po nich požadují jejich zahraniční mateřské společnosti.
Účetnictví je systémem zobrazujícím ekonomickou realitu formalizovaným způsobem. Stávající systém pravidel však neumožňuje kvůli zastaralosti, rigidnosti a kazuističnosti těchto pravidel v některých případech dostatečně a jednoduše pokrýt nové aspekty ekonomického života účetních jednotek, ke kterým postupně dochází. Je tak žádoucí, aby nová soustava pravidel byla formulována dostatečně obecně a vycházela z koncepčního rámce účetnictví (zejména cíle a zásady účetního výkaznictví). Takováto právní úprava umožní zohlednit nově nastalé účetní případy, a to i v případech, kdy na ně při tvorbě norem nebylo pamatováno.
Cílem navrhované právní úpravy by mělo být vytvoření nové soustavy právních předpisů upravujících účetnictví, která bude lépe reagovat na nové i stávající trendy v oblasti účetnictví. Zároveň však bude uživatelsky komfortní jak pro účetní jednotky samotné, tak pro uživatele účetních informací.
Navrhovaná právní úprava se zaměřuje zejména na:
-
zajištění věrného a poctivého obrazu finanční situace a finanční výkonnosti,
-
snížení administrativní náročnosti,
-
zpřehlednění právní úpravy,
-
zajištění kompatibility s právem EU,
-
zvýšení vypovídací hodnoty účetnictví pro uživatele,
-
kompatibilitu s uznávanými koncepčními rámci,
-
zachování konkurenceschopnosti České republiky a
-
digitalizaci účetnictví.
V rámci analýzy stávající úpravy účetnictví bylo provedeno i posouzení stávajícího rozsahu zákona o účetnictví a počtu prováděcích předpisů. Výsledkem tohoto posouzení je návrh nového uspořádání právních předpisů v oblasti účetnictví tak, aby toto uspořádání lépe odráželo reálné potřeby dotčených účetních jednotek. Záměrem je především sloučení a sjednocení stávajících prováděcích předpisů pro podnikatelské a nepodnikatelské účetní jednotky do jednoho prováděcího právního předpisu.
České účetní standardy pro ostatní účetní jednotky by zůstaly zachovány s tím, že i nadále se bude jednat o nezávazné metodiky pro naplnění požadavku věrného a poctivého zobrazení. V případě Českých účetních standardů se navrhuje optimalizace jejich obsahu a struktury. České účetní standardy pro podnikatelské a neziskové účetní jednotky by měly podrobně upravovat účetní metody uvedené ve vyhlášce i účetní metody vyhláškou neupravené. Neměly by však představovat manuál účtování, ale především metodickou podporu.
České účetní standardy pro účetní jednotky veřejného sektoru se navrhuje zrušit a jejich obsah implementovat do prováděcích právních předpisů.
Zapracování cíle a základních zásad účetního výkaznictví do nové právní úpravy by tak mělo zajistit principiální přístup k řešení účetních otázek na bázi moderní účetní teorie, nikoli státního dirigismu. Současně by měly být vodítkem při tvorbě konkrétních účetních pravidel a metod nejen pro zákonodárce, ale i pro účetní jednotky. Tento koncepční rámec hraje též důležitou roli ve vzdělávání účetních, zejména s ohledem na to, že ovlivňují způsob, jakým mají přistupovat k řešení konkrétních účetních problémů.
Nový zákon o účetnictví upravuje především účetnictví, které je v nově zvolené terminologii chápáno jako zastřešující pojem pro všechny činnosti upravené tímto zákonem ve vazbě na účetní výkaznictví (tj. vykazování účetních informací).
Zahrnuje tedy:
a) vedení účetnictví, které je nově chápáno v užším slova smyslu jako proces „tvorby účetních informací”, a dále též činnosti zajišťující spolehlivost takto vytvořených účetních informací,
b) účetní výkaznictví, které představuje poskytování účetních informací vnějším uživatelům těchto informací pro jejich rozhodování, a to primárně prostřednictvím účetní závěrky,
c) ověření správnosti vykazovaných účetních informací auditorem (tj. povinný audit), které představuje dodatečnou garanci hodnověrnosti poskytovaných účetních informací,
d) zpřístupnění účetních informací, které představuje garanci skutečnosti, že se vykazované účetní informace dostanou k širokému okruhu vnějších uživatelů, a
e) použití účetních informací pro potřeby účetního výkaznictví státu .
Z daného vyplývá, že je-li nutno v zákoně nebo v jiném právním předpise postihnout všechny tyto skutečnosti, je nutné použít pojem „účetnictví”, „práva a povinnosti účetní jednotky” nebo „práva a povinnosti související s účetnictvím”. Použije-li se pouze slovní spojení „účetní jednotka vede účetnictví”, odkáže se výhradně na proces účtování a zajištění ověřitelnosti vedení účetnictví.
Dále bychom se věnovali předpisům zveřejněným ve Sbírce zákonů.
Novela zákona o dani z příjmů
Pod č. 142/2022 Sb., byl zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Změny v zákoně o dani z příjmů se týkají změny výše ocenění v případě bezplatného poskytnutí vozidla zaměstnanci zaměstnavatelem pro služební i soukromé účely. Za příjem se i nadále považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla, ale pokud se jedná o nízkoemisní motorové vozidlo, potom se za příjem považuje částka ve výši 0,5 % vstupní ceny vozidla. Pojem nízkoemisní vozidlo je vymezen odkazem na zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, který je v současné době projednáván.
Podrobná informace k této změně je zveřejněna na stránkách Finanční správy pod tímto odkazem.
Novela zákona o silniční dani
Novela zákona o silniční dani výrazně redukuje tuto daň. Novela zákona o silniční dani ruší povinnost platit daň z vozidel do 12 tun, od 1. 1. 2022 podléhají dani silniční pouze vybraná vozidla s hmotností 12 a více tun. Vozidla s hmotností do 12 tun se do daňového přiznání nebudou uvádět. Osobní automobily již nejsou předmětem daně a do daňového přiznání se rovněž neuvádí. Termín pro podání přiznání za rok 2022 je 31. ledna 2023. Zálohy na rok 2022 i na následující období byly zrušeny, a to pro všechna vozidla.
Podrobnější informace k novele zákona o silniční dani zveřejnila Finanční správa pod tímto odkazem. K problematice záloh je zveřejněna informace pod tímto odkazem.
Pod č. 196/2022 Sb. byl zveřejněn zákon o jednorázovém příspěvku na dítě. Nárok na příspěvek vzniká dítěti, které nedovršilo 18 let věku a pobírá příspěvek na dítě, případně příjem společně posuzovaných osob, s nimiž dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije, v roce 2021 nepřesáhl 1 000 000 Kč. Výše příspěvku činí 5 000 Kč. Příspěvek vyplácí úřad práce.
Pod č. 204/2022 Sb. bylo vyhlášeno nařízení vlády o zvýšení částek životního a existenčního minima. Opětovně tedy došlo ke zvýšení těchto částek, částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 620 Kč, ke změnám došlo i u dalších částek, nařízení vlády nabývá účinnosti 1. 7. 2022.
Nařízením vlády č. 205/2022 Sb. se stanoví příspěvek pro solidární domácnost na období druhého pololetí roku 2022, jedná se tedy o příspěvek při ubytování osob, které opustily své bydliště z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině.
Milostivé léto II
Dále šířeji upozorníme na přijetí zákona č. 214/2022 Sb., o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů, který je označován jako Milostivé léto II.
Podstatou milostivého léta je osvobození dlužníka od placení části dluhu (na příslušenství) vymáhaného soudním exekutorem, pokud dlužník v období od 1. 9. do 30. 11. 2022 uhradí dlužnou jistinu, v daném případě exekvovaný nedoplatek na místním poplatku, a paušální náklady exekuce ve výši 1 500 Kč (plus daň z přidané hodnoty 315 Kč, je-li soudní exekutor plátcem daně). Jinými slovy, jde o šanci, jak se zbavit některých exekucí tím, že bude zaplacen původní dluh navýšený o administrativní poplatek a stát dlužníkovi odpustí veškeré sankce, úroky z prodlení a další náklady. Dluh, který exekutor vymáhá, se díky tomu může výrazně snížit.
Milostivé…
