Input:

č. 87/1955 Sb. rozh. tr., Garance

č. 87/1955 Sb. rozh. tr.
Trestem odnětí svobody nepřevyšujícím tři roky, jenž je předpokladem abolice podle čl. VI č. 2 amnestijního rozhodnutí z 9. května 1955 rozumí se trest trestním zákonem na trestný čin stanovený, nesnížený podle § 60 odst. 2 tr. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 22. července 1955, 1 Tz 168/55.)
Mladiství A, B a C byli stíháni žalobou okresního prokurátora v Příbrami pro trestný čin rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), c) tr. zák., protože v září 1954 jako lesní dělníci odcizili ve státním lese 1 m3 palivového dříví a že kromě toho z dříví určeného k odvozu a jimi nezpracovaného zarovnali rovněž 1 m3 tak, jako by šlo o jejich práci, čímž poškodili správu polesí o neprávem jim vyplacenou mzdu.
Lidový soud v Příbrami usnesením zastavil podle § 166 odst. 1 písm. b) tr. ř. a čl. VI č. 2 rozhodnutí presidenta republiky z 9. května 1955 o amnestii trestní stíhání mladistvých pro zažalovaný trestný čin rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), c) tr. zák.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení lidového soudu a tomuto uložil, aby ve věci dále jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona namítá, že lidový soud zastavil trestní stíháni mladistvých, které se vedlo pro trestný čin rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), c) tr. zák. v mylném domnění, že v důsledku § 60 tr. zák. je horní hranice trestní sazby u mladistvých snížena na polovici, což však pro amnestijní účely neplatí, ježto snížení trestní sazby se týká jen ukládání trestu.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Lidový soud ohledně všech mladistvých zastavil trestní stíhání podle čl. VI č. 2 rozhodnutí presidenta republiky z 9. května 1955 o amnestii zřejmě proto, že vycházel z mylného předpokladu, že horní hranice trestní sazby § 245 odst. 1 tr. zák. v důsledku ustanovení § 60 tr. zák. je snížena na