č. 7/1956 Sb. rozh. obč., Garance
č. 7/1956 Sb. rozh. obč.
Pŕi stanovení přejimatele zemědělského podniku ve smyslu § 1 zák. č. 139/1947 Sb. o rozdělení pozůstalosti se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, je přihlédnout i k tomu, jak dědic přicházející v úvahu sám hospodařil.
(Rozhodnutí krajského soudu v Pardubicích ze 17. května 1955, 4 Co 531/55.)
Zůstavitelka nezanechala závěť a podle výsledku předběžného šetření přicházejí jako zákonní dědicové v úvahu tři její sourozenci a dále též druh zůstavítelky, jehož dědické právo bylo sice zprvu sourozenci zůstavitelky popřeno, ale bylo poté pravomocným rozsudkem lidového soudu potvrzeno.
Ježto žádný ze zákonných dědiců dědictví neodmítl a do dědictví patří zemědělský podnik a dědictví se projednává podle ustanovení I. dílu zák. č. 139/1947 Sb., pokusilo se státní notářství nejprve dosáhnout mezi dědici dohody o osobě přejimatele. K dohodě nedošlo a bylo proto nutno podle § 4 cit. zák. určit přejimatele, a to buď navrhovatelčinu sestru B. H. anebo zůstavitelčina druha L. P., ježto ostatní sourozenci o převzetí zemědělského podniku neprojevili zájem.
Státní notářství v Chrudimi ustanovilo přejimatelkou zůstavitelčina zemědělského podniku zůstavitelčinu sestru B H. Uvážilo, že podle § 528 obč. zák a § 530 obč. zák. dědí osoba žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti a sourozenci zůstavitele společně v druhé skupině zákonných dědiců, takže se dá předpokládat, že nastupují zároveň. V daném případě má podle výslovného ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zák. č. 139/1947 Sb. sestra zústavitele B. H. přednost před L. P., ježto je příbuznou bližší, když dědické právo L. P. spočívá podle § 528 obč. zák. na skutkových okolnostech, nikoli však na příbuzenském poměru. Ježto pak podle přípisu zemědělského odboru rady ONV má B. H. lepší předpoklady k obdělávání a plnění dodávkových úkolů než L. P., který špatně plnil dodávky a pozemky nedbale obdělával, ustanovilo státní notářství B. H. přejimatelkou zemědělského podniku.
Krajský soud nevyhověl stížnosti L. P., který popíral schopnost B. H. v zemědělství pracovat.
Z odůvodnění:
Státní notářství při rozhodnutí o tom, kdo má být přejimatelem usedlosti ve smyslu § 5 zák. č. 139/1947 Sb., vycházelo především z toho, že sestra zůstavtelčina B. H. má přednost, poněvadž je příbuznou, kdežto dědické právo stěžovatelovo se zakládá na skutkových okolnostech a nikoli na příbuzenském poměru, a dále z toho, že tato dedička je též způsobilejší, protože stěžovatel vzhledem ke špatnému plnění a nedbalému obdělávání by neskýtal záruku řádného plnění povinností jako zemědělce.
… 