č. 62/2024 Sb. rozh., Garance
č. 62/2024 Sb. rozh.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2023, sen. zn. 29 ICdo 137/2022, ECLI:CZ:NS:2023:29.ICDO.137.2022.3
Pokyn zajištěného věřitele ke zpeněžení zajištění podle § 293 odst. 1 insolvenčního zákona je procesním úkonem, jehož účinky insolvenční soud zkoumá podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas.
Jestliže insolvenční správce dlužníka vyvine předběžnou iniciativu ke zpeněžení zajištění prodejem mimo dražbu (např. inzercí takového prodeje na inzertních portálech) v době, kdy zajištěný věřitel stále může udělit pokyn k jinému zpeněžení zajištění, není vyloučeno ani to, že iniciátorem sdělení, že je zde příležitost zpeněžit zajištění prodejem mimo dražbu za určitou (dosud nejvyšší) nabídku, adresovaného zajištěnému věřiteli, bude insolvenční správce dlužníka. „Pokyn“ zajištěného věřitele se v takovém případě může omezit na „přitakání“ takovému postupu (souhlas s ním). Jen proto, že akceptace postupu navrženého ohledně zpeněžení zajištění insolvenčním správcem dlužníka, projevená v podání zajištěného věřitele, bude v některých případech vyžadovat znalost vůle projevené insolvenčním správcem dlužníka při návrhu takového postupu zajištěnému věřiteli, nelze mít procesní úkon, jímž zajištěný věřitel onen postup akceptuje, za vadný (nevyvolávající zákonem předjímané účinky).
Sbírkový text rozhodnutí
Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 6. 2022.
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem ze dne 18. 2. 2022, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Zamítl žalobu, jíž se žalobce (P. P. coby insolvenční dlužník) domáhal vůči žalovaným [1/ A. I. OK v. o. s., jako insolvenčnímu správci žalobce, a 2/ P. r. a. s. (dále též jen „společnost P“)] určení, že ve výroku označená kupní smlouva je neplatná (bod I. výroku).
[2] Rozhodl o nákladech řízení (body II. a III. výroku).
2. Insolvenční soud vycházeje z ustanovení § 289 odst. 3 a § 293 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) dospěl po provedeném dokazování k následujícím závěrům:
3. Za pokyn k prodeji (zajištěného majetku) odpovídá zajištěný věřitel a za zpeněžení (téhož) insolvenční správce. První žalovaný postupoval dle pokynu zajištěného věřitele [Českého inkasního kapitálu, a. s. (dále též jen „zajištěný věřitel Č“)] ze dne 3. 7. 2020 (k prodeji pozemků mimo dražbu nejvyšší učiněné nabídce, tj. za kupní cenu 7.500 Kč).
4. Žalobcem namítaná nevýhodnost prodeje není významná pro posouzení platnosti kupní smlouvy. Podmínkou platnosti je dle ustanovení § 289 odst. 3 insolvenčního zákona dostatečné určení kupní ceny, která nemusí odpovídat reálné hodnotě předmětu koupě (v době prodeje pozemků dle prvního žalovaného vyšší cenu nikdo nenabídl).…
