č. 48/1961 Sb. rozh., Garance

Žalobkyně podala žalobu proti Československému státu - Městskému národnímu výboru v Ostravě, na zjištění, že polovina nemovitostí, a sice chaty a zahrady, jsou jejím majetkem z titulu zákonného majetkového společenství, a nepodléhají zabavení, a že žalovaný je povinen to uznat. Tvrdila, že tyto nemovitosti byly neprávem postiženy při propadnutí jmění jejího manžela, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody a k vedlejšímu trestu propadnutí jmění.

Býv. lidový soud ve Frenštátě p. R. žalobu zamítl, když bylo prokázáno, že nemovitosti, ohledně jejichž poloviny se žalobkyně snažila dosáhnout vynětí z propadnutí, byly získány z peněz, které manžel žalobkyně nabyl trestnou činností. Soud vycházel z toho, že věci nabyté tímto nepoctivým způsobem se nemohly státi předmětem zákonného majetkového společenství ve smyslu § 22 zák. o právu rod.

Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu první stolice potvrdil.

Krajský soud vychází ze zjištění soudu první stolice, že manžel žalobkyně nabyl nemovitosti kupní smlouvou z 22 dubna 1957. Z trestních spisů bylo zjištěno, že manžel žalobkyně zkracoval stát na daních z provozu své soukromé živnosti v letech 1954 až 1957 tím, že při provozu své soukromé živnosti uváděl v přiznáních k dani záměrně nižší příjmy, než jakých ve skutečnosti dosahoval, čímž zkrátil stát na dani z příjmu obyvatelstva o 85 942,20 Kčs. Vedle toho se dopustil trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. Z toho vzal soud za prokázáno, že manžel žalobkyně koupil nemovitosti právě v době, kdy prováděl tuto trestnou činnost a poněvadž nebylo prokázáno, že by peníze na koupi těchto nemovitostí získal jinak, vzal současně za prokázáno, že těchto nemovitostí nabyl z peněz získaných shora uvedenou trestnou činností. Žalobkyni se ani v odvolacím řízení nepodařilo prokázat, že by tyto nemovitosti byly nabyty z jiných peněz, než které byly získány trestnou činností jejího manžela, zejména z peněz, uložených na vkladních knížkách dětí a pocházejících z doby před počátkem jeho trestné činnosti. Žalobkyně sice u ústního odvolacího jednání předložila dvě vkladní knížky státní spořitelny v Ostravě na jména svých dětí, ze kterých je zjištěno, že z každé z nich bylo dne 7. prosince 1954 vybráno 2500 Kčs, avšak žalobkyně nemohla bezpečně prokázat, že právě těchto peněz bylo použito na zakoupení vylučovaných nemovitostí. Vždyť žalobkyně sama ve své výpovědi u ústního jednání odvolacího vypovídala, že vkladní knížky míval její manžel zpravidla uloženy v kanceláři své dílny, neboť z nich vybíral peníze, když potřeboval nakoupit materiál.

Vzhledem k tomu, co bylo shora uvedeno, musel se soud zabývat otázkou, jakým způsobem byl získán majetek, jehož vyloučení z propadnutí jmění se žalobkyně domáhá. Poněvadž pak bylo zjištěno, že majetek tento byl získán trestnou činností, dospěl soud k závěru, že tento majetek nelze pokládat za součást zákonného majetkového společenství manželů ve smyslu ust. § 22 zák. o právu…