Input:

č. 4654/2025 Sb. NSS, Sociálně-právní ochrana dětí: příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči; zaměstnání pěstouna v jiném členském státě Evropské unie Garance

č. 4654/2025 Sb. NSS
Sociálně-právní ochrana dětí: příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči; zaměstnání pěstouna v jiném členském státě Evropské unie
k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (v textu jen „koordinační nařízení“)
k § 47f zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném od 1. 1. 2013
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nevyžaduje, aby jen proto, že pěstoun je příhraničním pracovníkem zaměstnaným v jiném členském státě Evropské unie, byl nezletilému nezaopatřenému dítěti svěřenému do jeho péče odepřen nárok na dávku pěstounské péče - příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném od 1. 1. 2013, není-li současně zjištěno, že toto dítě či jeho rodinný příslušník v jiném členském státě Evropské unie pobírá obdobnou dávku.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2024, čj. 6 Ads 236/2023-34)
Prejudikatura: č. 1865/2009 Sb. NSS a č. 4550/2024 Sb. NSS; rozsudky Soudního dvora ze dne 7. 6. 2005, Dodl a Oberhollenzer (C-­543/03), ze dne 9. 11. 2006, Nemec (C-205/05), ze dne 20. 5. 2008, Bosmann (C-352/06), dne 26. 11. 2009, Slanina (C-363/08), ze dne 14. 10. 2010, Schwemmer (C-­­16/09), ze dne 6. 10. 2021, Consorzio Italian Management e Catania Multiservizi (C-561/19) a ze dne 15. 9. 2022, FK (C-58/21).
Věc: a) N. R. a b) R. S. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o dávku pěstounské péče, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalobce a), zastoupen ve smyslu § 47v odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí ve znění do 30. 9. 2022 žalobcem b) jakožto osobou pečující, požádal na stanoveném formuláři Úřad práce, krajskou pobočku v Ústí nad Labem (dále jen „úřad práce“), o dávku pěstounské péče, příspěvek na úhradu potřeb dítěte. O dávku požádal ode dne 21. 7. 2022, kdy žalobce b) spolu s manželkou podal Okresnímu soudu v Děčíně návrh na svěření žalobce a), jenž u nich ze své vůle trvale bydlel již od 1. 7. 2022, do společné pěstounské péče. V návaznosti na zaškrtnutí údaje, že není pro všechny společně posuzované osoby ve smyslu § 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, splněna podmínka národního předpisu, a na výzvu úřadu práce žalobce b) prohlásil a doložil, že on i jeho manželka jsou dlouhodobě zaměstnáni (od května 2017, resp. září 2020) a zdravotně pojištěni v Německu, ale denně se vracejí do svého bydliště v České republice, jež s nimi sdílí žalobce a). Rozhodnutím ze dne 3. 10. 2022 úřad práce žádost o příspěvek na úhradu potřeb dítěte zamítl. Zamítnutí odůvodnil s obecným odkazem na koordinační nařízení tím, že Česká republika není státem výkonu povolání žádné ze společně posuzovaných osob, a proto je kompetentním státem k vyplácení dávky Německo.
Odvolání podané žalobcem b), který mj. upozorňoval na to, že oprávněnou osobou, jíž vzniká nárok na dávku, je dle § 47f odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí nezaopatřené dítě, a nikoliv osoby