č. 4614/2024 Sb. NSS, Starobní důchod: nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu o výchovné v případě, kdy pečující rodič zemřel Garance
č. 4614/2024 Sb. NSS
Starobní důchod: nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu o výchovné v případě, kdy pečující rodič zemřel
Správní řízení: čestné prohlášení jako dostačující podklad při absenci důvodných pochybností
k § 32 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
I. Jestliže rodič, který o dítě osobně pečoval v největším rozsahu, zemře po dosažení zletilosti dítěte, druhému z rodičů nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu o výchovné (§ 32 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) nevzniká.
II. Správní orgány vycházejí při posuzování nároku na výchovné (§ 32 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) z obsahu čestného prohlášení pouze za předpokladu, že o pravdivosti jeho obsahu nejsou důvodné pochybnosti. V opačném případě je na žadateli, aby svá tvrzení prokázal.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 18. 3. 2024, čj. 61 Ad 10/2023-34)
Prejudikatura: č. 1049/2007 Sb. NSS.
Věc: P. H. proti České správě sociálního zabezpečení o nepřiznání výchovného.
Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 28. 7. 2023 zamítl žalobcovu žádost o zvýšení starobního důchodu za dvě vychované děti (dále jen „výchovné“) pro nesplnění podmínek ustanovení čl. II zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, a zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon č. 323/2021 Sb.“).
Námitky žalobce zamítla žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 9. 2023 podle § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle § 90 odst. 5 správního řádu.
Žalobce napadl rozhodnutí žalované žalobou ke Krajskému soudu v Hradci Králové pobočce v Pardubicích. Měl za to, že splňuje zákonné podmínky pro udělení výchovného, neboť se podílel na výchově svých dvou dětí v největší míře, a to i vzhledem k tomu, že je od roku 1989 vdovec. Také namítl, že správní orgány měly bez dalšího vycházet z jeho čestného prohlášení přiloženého k tiskopisu žádosti, nikoli ve věci provádět dokazování. To totiž přichází v úvahu pouze v případě sporu mezi pečujícími osobami, ke kterému ale v daném případě nedošlo. V souvislosti s provedeným dokazováním žalobce uvedl, že s ohledem na svůj vysoký věk a zdravotní stav se nemohl vyjádřit k dotazům okresní správy sociálního zabezpečení. V době výchovy dětí, která trvala nepřetržitých 25 let, se žalobce spolu s manželkou výchově věnovali na plný úvazek podle svých maximálních možností a schopností a jako spořádaná a milující rodina nesháněli žádné důkazy o tom, kdo se o výchovu staral více či méně. Jediným měřitelným faktorem při výchově dětí bylo tak podle žalobce finanční zabezpečení rodiny. Žalobce měl za to, že jeho finanční vklad byl po celou dobu výchovy dětí několikanásobně vyšší než přínos manželky, a proto se právě on nejvíce zasloužil o výchovu.
Žalovaná ve vyjádření k žalobě setrvala na závěrech obsažených v odůvodnění svého rozhodnutí.
Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
[7] Z obsahu správního spisu krajský…
