č. 46/1956 Sb. rozh. tr., Garance
č. 46/1956 Sb. rozh. tr.
K poměru výpovědi svědecké a znalecké.
Rozhodným pro posouzení, zda jde o svědka nebo o znalce a zda proto vyslechnutému náleží znalečné nebo pouze svědečné, je povaha výpovědi, k níž byli vyslýchaný soudem vyzván.
Není vhodné, aby byl soudem povolán jako znalec, kdo v téže věci už před tím vypovídal jako svědek.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. března 1956, 1 Tz 43/56.)
Revisní orgán národního podniku INGSTAV (A) provedl revisi na stavbě přehrady prováděné INGSTAVem. Výsledky této revise byly pak podkladem pro trestní řízení vedené proti vedoucímu stavby přehrady a dalším obviněným pro rozkrádání národního majetku podle § 245 tr. zák., které se vedlo u okresní prokuratury a potom u lidového soudu v Rakovníku. Za tohoto trestního řízení se ukázala nutnost doplnit a objasnit zmíněnou revisní zprávu. Proto byl národní podnik INGSTAV požádán prostřednictvím lidového soudu trestního v Praze, aby informovaný zástupce podniku po prostudování spisů a opatření potřebných dokladů doplnil revisní zprávu. Podle úředního záznamu lidového soudu trestního v Praze (soudu dožádaného) prohlásil zástupce národního podniku INGSTAV, že žádané doplnění může podat pouze A, který však již není zaměstnancem INGSTAVU, nýbrž přešel na jiné místo. Na novou žádost lidového soudu v Rakovníku (který byl na uvedenou skutečnost upozorněn dožádaňým soudem) byl pak A vyzván, aby žádané doplnění provedl. U lidového soudu trestního v Praze byl pak A protokolárně poučen ve smyslu §§ 119 a 120 tr. ř. jako znalec a byl mu předán spis s tím, aby do stanovené lhůty jednoho týdne podal žádaný posudek. Uložený mu úkol A splnil a ve stanovené lhůtě vrátil spisy i se žádaným dodatkem a vysvětlivkami k revisní zprávě lidovému soudu trestnímu v Praze. Při hlavním líčení u lidového soudu v Rakovníku, kam byl A předvolán jako svědek, bylo mu uloženo, aby na základě nového materiálu podrobil revisi svou dřívější revisní zprávu, resp. svůj předcházející posudek o ní. I tento úkol A splnil a novou zprávu předložil lidovému soudu v Rakovníku. Zároveň žádal o odměnu za tuto práci. Na vyzvání lidového soudu v Rakovníku předložil pak likvidaci svých nároků a znalečné specifikoval.
Lidový soud v Rakovníku zamítl žádost A za přiznání znalečného.
Krajský soud v Praze zamítl stížnost A proti usnesení lidového soudu.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení krajského a podle § 38 písm. b) tr. ř. i lidového soudu a lidovému soudu v Rakovníku uložil, aby o žádosti A za přiznání znalečného znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona dovodil, že byl porušen zákon v § 121a tr. ř., protože nebylo A přiznáno znalečné, ačkoliv nevypovídal o skutečnostech uvedených v § 113 tr. ř., nýbrž bylo mu soudem uloženo, aby pro soud vypracoval revisní zprávu, která svým obsahem byla znaleckým…
