č. 4577/2024 Sb. NSS, Řízení před soudem: zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu; systémové riziko podjatosti jako závažný veřejný zájem Garance
č. 4577/2024 Sb. NSS
Řízení před soudem: zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu; systémové riziko podjatosti jako závažný veřejný zájem
k § 66 odst. 2 a 3 soudního řádu správního
I. Při posuzování žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu je třeba pojem „závažný veřejný zájem“ použitý v § 66 odst. 2 a 3 s. ř. s. vykládat shodně jako týž pojem užitý v § 66 odst. 2 s. ř. s.
II. Je dán závažný veřejný zájem na nestranném rozhodování správního orgánu. Pokud proto veřejný ochránce práv prokáže existenci systémového rizika podjatosti, je tím naplněn požadavek § 66 odst. 3 s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2024, čj. 1 As 174/2022-92)
Prejudikatura: č. 1455/2008 Sb. NSS, č. 2802/2013 Sb. NSS, č. 3254/2015 Sb. NSS., č. 3452/2016 Sb. NSS, č. 4118/2021 Sb. NSS a č. 4533/2023 Sb. NSS.
Věc: Veřejný ochránce práv proti Magistrátu města Olomouc, za účasti 1) Office Park, s. r. o., 2) Šantovka Tower, a. s., 3) CETIN, a. s., 4) statutárního města Olomouc, 5) Správy železnic, státní organizace, a 6) Za krásnou Olomouc, z. s., o umístění stavby, o kasační stížnosti žalobce.
Rozhodnutím ze dne 10. 6. 2019 žalovaný umístil stavbu Šantovka Tower (dále jen „stavba“). Jejím stavebníkem je společnost Office Park [osoba zúčastněná na řízení 1)]. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu k ochraně veřejného zájmu podle § 66 odst. 3 s. ř. s., kterou Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci usnesením ze dne 24. 3. 2022, čj. 65 A 18/2020-383, odmítl. Shledal totiž, že žalobce neprokázal závažný veřejný zájem na podání žaloby.
Krajský soud nejprve uvedl, že postup upravený v zákoně č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, nemusí žalobce před podáním žaloby podle § 66 odst. 3 s. ř. s. vyčerpat. Proto neprovedl důkazy navržené osobami zúčastněnými na řízení k prokázání tvrzení, že žalobce postupoval před podáním žaloby nestandardně. Nicméně seznámení žalobce se správním spisem i poskytnutí možnosti dotčeným správním úřadům k vyjádření by mělo být před podáním žaloby podle § 66 odst. 3 s. ř. s. žádoucím standardem.
Krajský soud rovněž připomenul, že dosud jedinou judikaturou, která zmiňuje konkrétní případy závažného veřejného zájmu zakládající aktivní legitimaci žalobce ve smyslu § 66 odst. 3 s. ř. s., je série rozsudků ve věci FVE Moldava [rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 10. 2014, čj. 15 A 108/2013-138, a ze dne 14. 12. 2015, čj. 15 A 108/2013-277, a rozsudky NSS ze dne 18. 6. 2015, čj. 9 As 294/2014-114 (dále jen „první rozsudek ve věci FVE Moldava“), a ze dne 14. 7. 2016, čj. 9 As 24/2016-109, č. 3452/2016 Sb. NSS (dále jen „druhý rozsudek ve věci FVE Moldava“)].
Aktivní procesní legitimace žalobce nebyla dána, pokud jde o část, v níž zpochybnil splnění podmínek § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“). Žalobce nespecifikoval negativní účinky napadeného rozhodnutí do zákonem chráněného veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny a neunesl tak ani břemeno tvrzení. Žalobce založil svá tvrzení o zásahu do krajinného rázu na…
