Input:

č. 4240/2021 Sb. NSS, Pandemický zákon: aktivní procesní legitimace; diskriminace jako důvod nezákonnosti mimořádného opatření Garance

č. 4240/2021 Sb. NSS
Pandemický zákon: aktivní procesní legitimace; diskriminace jako důvod nezákonnosti mimořádného opatření
k § 101a odst. 1 soudního řádu správního, ve znění zákona č. 127/2005 Sb.
I. Ten, kdo tvrdí a prokazuje, že patří do skupiny, která je diskriminována mimořádným opatřením při epidemii onemocnění COVID-19, je aktivně procesně legitimován dle § 101a odst. 1 s. ř. s. k podání návrhu na zrušení tohoto mimořádného opatření.
II. Nezdůvodní-li Ministerstvo zdravotnictví nijak, proč se dvěma skupinami osob, které se jeví být ve stejném či obdobném postavení, zachází odlišně, je to důvod pro zrušení, popřípadě vyslovení nezákonnosti mimořádného opatření při epidemii onemocnění COVID-19.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2021, čj. 6 Ao 21/2021-23)
Prejudikatura: č. 740/2006 Sb. NSS, č. 1910/2009 Sb. NSS, č. 4188/2021 Sb. NSS, č. 4204/2021 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 295/1996 Sb., č. 170/2015 Sb., č. 71/2019 Sb. a č. 232/2019 Sb.
Věc: K. R. proti Ministerstvu zdravotnictví o návrhu na vyslovení nezákonnosti opatření obecné povahy.

Navrhovatel se domáhal zrušení čl. I bodu 18 mimořádného opatření odpůrce ze dne 14. 5. 2021, vydaného s odkazem na § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“); pro případ, že odpůrce před rozhodnutím soudu mimořádné opatření zruší, navrhl, aby Nejvyšší správní soud postupoval podle § 13 odst. 4 pandemického zákona (tedy aby vyslovil, že mimořádné opatření bylo v rozporu se zákonem), a pokud odpůrce vydá nové mimořádné opatření, jehož část se bude shodovat s napadenou částí mimořádného opatření a které bude v době rozhodování soudu účinné, navrhl zrušení i takového ustanovení nově vydaného mimořádného opatření.
Napadeným opatřením odpůrce s odkazem na § 69 odst. 1 písm. b) a i) a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví a na § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) pandemického zákona omezil řadu činností, zejména obchod, služby a setkávání osob. Článkem I bodem 18, proti němuž směřuje projednávaný návrh, odpůrce stanovil podmínky pro vstup osob do některých vnitřních prostor nebo pro účast na hromadných akcích.
V obecné části odůvodnění mimořádného opatření odpůrce uvedl, že jeho hlavním cílem je zajištění podmínek pro přerušení plošného komunitního přenosu viru SARS-CoV-2 v České republice a postupné znovuzapojení jednotlivých segmentů lidské činnosti do ekonomiky. Základním předpokladem prevence šíření onemocnění přenášeného kapénkami či aerosolem je zamezení zvýšené koncentrace osob na jednom místě v jeden čas a minimalizace rizikových kontaktů na nezbytně nutnou míru. Vzhledem k tomu, že dosud přijatá restriktivní opatření postupně zpomalují nárůst počtu nových případů a snižují zátěž zdravotnického systému, zmírňuje toto mimořádné opatření původně stanovené restrikce v rozsahu, který je v kontextu