Input:

č. 40/1951 Sb. rozh. obč., Garance

č. 40/1951 Sb. rozh. obč.
Není-li usnesení opatrovnického soudu, kterým se schvaluje úprava práv a povinností manželů stran dětí a jejich majetku pro dobu po rozvodu, dosud v právní moci, nelze vydat rozhodnutí, jímž se manželství rozvádí.
Od výroku na vině na rozvodu upustí soud i tehdy, požádají-li o to oba manželé až v řízení odvolacím. Upustit od tohoto výroku je třeba i tehdy, když výrok o vině jednoho z manželů na rozvodu, vyslovený soudem prvé stolice, nebyl odvoláním napaden.
(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 1. června 1950, Co VI 24/50.)
Okresní soud ve Strakonicích rozvedl manželství z viny obou manželů.
Proti rozsudku podala odvolání toliko žalovaná manželka, a to jen proti výroku, kterým byla vyslovena její vina na rozvodu, a navrhla, aby rozsudek byl změněn tak, že se manželství rozvádí toliko z viny žalobcovy. Žalobce navrhl, aby odvolání nebylo vyhověno. Při ústním jednání odvolacím prohlásili pak oba manželé souhlasně, aby od výroku o vině bylo podle § 31 odst. 2 zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, upuštěno.
Krajský soud změnil rozsudek prvého soudu tak, že od výroku o vině upustil.
Z důvodů:
Rozhodnutí, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte nelze vydat, dokud nejsou pro dobu po rozvodu upravena práva a povinnosti rodičů stran dítěte a jeho majetku (§32 zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném).
V době, kdy prvý soud prohlásil rozsudek, kterým