č. 4/1957 Sb. rozh. tr., Garance

Tři obvinění, z nichž dva (obvinění A a B) byli stavbyvedoucími, třetí (obviněný C) dílovedoucím na stavbě elektrárny, nařídili dělníkům, aby pracovali na místě pod lešením, které se odklízelo (bouralo), a sice aby pod tímto lešením vysokým přes 12 m planýrovali terén vzhledem k tomu, že pro pokročilou roční dobu bylo třeba na pracovišti (budované hale elektrárny) umístit ohřívací zařízení, aby nebylo nutno práci pro zimu přerušit. Uvedený příkaz měl za následek, že jeden z dělníků (P), pracujících pod lešením, byl zasažen do hlavy trámem (sloupem), zřítivším se s lešení, a na místě usmrcen.

Lidový soud v Trutnově uznal všechny tři obviněné vinnými trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 222 odst. 1, 2 tr. zák.

Krajský soud v Hradci Králové k odvolání obviněných zrušil rozsudek lidového soudu a obviněné žaloby zprostil. Své rozhodnutí krajský soud odůvodnil tím, že obvinění A a B jako stavbyvedoucí, pokud dali příkaz dílovedoucímu C, aby bylo ihned přikročeno k planýrování terénu, ačkoliv se odklízelo (bouralo) lešení nad tímto prostorem, mohli spoléhat na obviněného C, že práci zorganisuje tak, aby zabezpečil dělníky proti úrazu. Pokud jde o obviněného C (dílovedoucího), krajský soud dospěl k závěru, že týž učinil všechno, aby nedošlo k úrazu, zejména že poručil dělníku P a spolu s ním pracujícímu dalšímu dělníku, aby nepracovali v blízkosti lešení.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona dovozuje, že byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 3 tr. ř„ protože krajský soud rozhodl na základě nedostatečného skutkového zjištění a aniž náležitě uvážil a posoudil všechny rozhodné okolnosti.

Stížnost pro porušení zákona je důvodná.

Při posouzení otázky, zda výsledek uvedený ve zvláštní části trestního zákona byl zaviněn pachatelovou nedbalostí, je rozhodné, zda pachatel vykonal jednání (§ 75 odst. 2 tr. zák.) přesto, že věděl, že jím může způsobit výsledek uvedený v zákoně, k němuž v souzeném případě došlo, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že jej nezpůsobí [§ 3 odst. 2 písm. a) tr. zák.] anebo zda při jednání nevěděl, že může tento výsledek způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět mohl [§ 3 odst. 2 písm. b) tr. zák.].

Ze skutečnosti, že obvinění byli stavebními odborníky s dlouholetou zkušeností, a sice obvinění A a B jako stavbyvedoucí, obviněný C jako dílovedoucí, lze předpokládat, že si byli vědomi nebezpečnosti situace, za jaké k jejich příkazu pracovali jak dělníci na lešení, tak zejména i dělníci planýrující terén pod lešením. O tom ostatně svědčí skutečnost, že obviněný C upozorňoval kritického dne ráno na poradě stavbyvedoucích s dílovedoucími obviněné A a B na nebezpečí současně prováděných prací, planýrky a bourání lešení.

Kromě toho bylo…