č. 27/1952 Sb. rozh. tr., Garance
č. 27/1952 Sb. rozh. tr.
U trestného činu poškozování národního majetku podle § 246 tr. zák. jako deliktu spáchaného z nedbalosti stačí nedbalost pachatelova i ve vztahu k povaze poškozeného předmětu jako majetku národního.
K výkladu pojmu „škoda nikoliv nepatrná“ ve smyslu § 246 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové z 8. června 1951, 3 Tk 136/51.)
Obviněný A řídil dodávkové auto, které nebylo majetkem národním ani majetkem lidového družstva, obviněný B řídil neobsazený autobus ČSAD. Oba obvinění zavinili menší střetnutí obou vozidel, při němž byla u autobusu promáčknuta maska; jinak nehoda neměla škodlivých následků pro národní majetek.
Okresní soud v Novém Bydžově uznal oba obviněné vinnými trestným činem poškozování národního majetku podle § 246 tr. zák., protože z nedbalosti způsobili na majetku národním škodu nikoliv nepatrnou.
Krajský soud vyhověl odvolání obviněných, zrušil tento rozsudek a obviněné žaloby zprostil.
Z důvodů:
Obvinění namítají proti odsuzujícímu rozsudku především, že okresní soud je neměl činit odpovědnými za poškození národního majetku, když svou nedbalostí nanejvýš zavinili střetnutí obou vozidel, ale že při neopatrném vyhýbání, při němž ke střetnutí došlo, myslili sice na to, zda projedou či ne, avšak nikoli na to, že autobus ČSAD je národním majetkem. Jinak ovšem přiznávají oba, že to věděli. Podle jejich názoru může jít o trestný čin podle § 246 tr. zák. pouze tam, kde pachatel si uvědomuje, že svým jednáním ohrožuje právě národní majetek, který zasluhuje zvláštní ochrany, nikoliv však též všude tam, kde jednáním pachatelovým je národní majetek sice objektivně dotčen, kde však pachatel po subjektivní stránce není v žádném zvláštním vztahu k tomuto znaku skutkové podstaty § 246 tr. zák.
K tomu sluší uvést: Nedbalost se vztahuje ke všem znakům skutkové podstaty, tedy i k povaze poškozeného předmětu jako národního majetku. U převážné části trestných činů, o které tu jdet bude u pachatele dána nejen nedbalost ve vztahu k této skutečnosti, ale přímo i vědomí. Ví-li pachatel, že ohrožený (poškozený) předmět je majetkem národním nebo majetkem lidového družstva, je otázka subjektivní stránky této skutkové podstaty v poměru k této povaze poškozené věci vyřešena. Jinak je třeba zkoumat, zda obviněný snad pokládal za možné, že jde o takový majetek, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takovým není (nedbalost vědomá), anebo zda snad sice o tom nevěděl, ale mohl vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům o tom vědět (nedbalost nevědomá). Tato jeho nedbalost by se musela ovšem dovozovat podle skutečných okolností…
