č. 25/1960 Sb. rozh. tr., Garance
č. 25/1960 Sb. rozh. tr.
K významu charakteristiky protispolečenských živlů, jež nutno postihovat přísnými tresty.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 12. ledna 1960 - 4 Tz 45/59.)
Obžalovaný alkoholik a dobrodruh, šestkrát trestaný, z toho většinou pro majetkové delikty, krátce po propuštění z výkonu trestu se vloupal do bytu, v němž odcizil věci v hodnotě 321,50 Kčs.
Lidový soud v Prachaticích uznal obžalovaného vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. a odsoudil ho k trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců podmíněně se zkušební dobou čtyř let a vyslovil povinnost nahradit škodu způsobenou trestným činem.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek ve výroku o povolení podmíněného odkladu výkonu trestu a vyslovil, že odsouzení obžalovaného je nepodmíněné.
Z odůvodnění:
Nejvyšší soud přezkoumal souzenou věc v rozsahu uvedeném v ustanovení § 293 odst. 1 tr. ř. a shledal, že zákon byl porušen napadeným rozsudkem ve směrech uplatňovaných stížností pro porušení zákona.
Skutková zjištění napadeného rozsudku jsou v plné shodě s výsledky dokazování, zejména též s doznáním obžalovaného. I když se obžalovaný při vloupání do bytu zmocnil věcí v hodnotě pouze 321,50 Kčs, právem posoudil lidový soud skutek obžalovaného jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. a ne pouze jako přestupek podle § 137a tr. zák. spr.
V souzeném případě nelze totiž skutek obžalovaného považovat za čin malého významu. Obžalovaný byl již od roku 1947 šestkrát trestán, z toho několikrát pro krádeže. Činu, pro který byl nyní odsouzen, se dopustil krátce po propuštění z výkonu trestu, který si odpykával rovněž za krádež. I jinak - nejen vzhledem k uvedeným majetkovým deliktům - má obžalovaný velmi špatnou pověst. Podle zprávy zemské vychovatelny ze dne 11. června 1949, založené ve spisech býv. okresního soudu v Hlinsku sp. zn. Ml 11/49, byly již tehdy na obžalovaného četné stížnosti a dopouštěl se četných krádeží. Byl proto podle zprávy býv. okresního soudu v Pardubicích ze 4. června 1949 v témže spise založené dán pod ochranný dozor a usnesením býv. okresního soudu v Chrudimi z 22. února 1941 do ústavní výchovy s poukazem na početná trestní oznámení, jež došla soudu. Z cit. spisu též vyplývá, že obžalovaný byl v práci vždy nestálý, učil se postupně řeznictví, pak kotlářství, nedoučil se ničemu, pak byl zaměstnán jako kočí, nastoupil u cirkusu, kde byl však pouze jeden den a dopustil se hned krádeže šatstva na spoluzaměstnanci. Podle zprávy o pověsti oddává se alkoholu, nestará se valně o svou rodinu, s manželkou nakládá surovým způsobem. Jeho surovost se projevila výrazně i v případě znásilnění, jehož se dopustil v roce 1951 na spoluzaměstnankyni, začež byl rozsudkem býv. okresního soudu v…
