č. 218/1950 Sb. rozh. obč., Garance
č. 218/1950 Sb. rozh. obč.
Podávat přípravné spisy v době mezi podáním žaloby a ústním jednáním bez svolení soudu je nepřípustné. Takové přípravné spisy nelze považovat za nutné a účelné k uplatnění práva podle § 41 c. ř. s. a nelze přiznat nárok na náhradu nákladů s nimi spojených.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. června 1949, R I 54/49n.)
Žalobce se domáhal zaplacení částky 375.522,60 Kčs s přísl. jako úplaty za provedené dílo. Zvláštním přípravným spisem, jejž podal ještě před ústním jednáním, doplnil žalobce tvrzení obsažená v žalobě a nabídl ještě další důkazy. Žalovaný uznal při ústním jednání zažalovaný nárok.
Krajský soud v Plzni vyhověl žalobě a odsoudil žalovaného k náhradě nákladů sporu.
Proti výroku o nákladech podal žalobce rekurs a vytýkal v něm, že krajský soud mu neprávem nepřisoudil nárok na náhradu nákladů za přípravný spis.
Nejvyšší soud rekursu nevyhověl.
Z důvodů:
Za podání z 2. března 1949, označené jako doplnění žaloby, domáhá se rekurent částky 900 Kčs, za jeho opisy 35 Kčs a za kolky na ně 200 Kčs.
První soud žádnou z těchto položek rekurentu nepřiznal. Rekurs je i po této stránce neopodstatněný. Nehledě k tomu, že okolnosti uvedené v dodatku k žalobě mohly být uvedeny již v žalobě, je podání z 2. března 1949, které je podle své povahy přípravným spisem (§ 78 c. ř. s.), procesně vůbec nepřípustné. Podávat přípravné spisy (ovšem kromě žaloby) před zahájením ústního jednání a bez svolení soudu není podle § 42 zák. č. 319/1948 Sb. dovoleno. Nepřípustné podání nelze považovat za nutné a účelné k uplatnění práva (§ 41 c. ř. s.) a nelze přisoudit náklady, které jsou s ním spojeny.
* * *
Zásada ústnosti líčení je podle § 144 odst. 1 ústavy 9. května základní zásadou…
