č. 18/1959 Sb. rozh., Garance
č. 18/1959 Sb. rozh.
Žalobce nemá naléhavého právního zájmu na určení, že žalovaný není jeho podnájemníkem, když tato okolnost není mezi účastníky sporná. Naléhavý právní zájem ve smyslu § 406 o. s. ř. nemůže odůvodnit postup národního výboru vůči žalobci v otázce nadměrnosti jeho bytu, neboť určení práva nebo právního poměru nabývá právní moci a závaznosti toliko mezi účastníky řízení; kladné rozhodnutí soudu o žalobě nemůže být závazným pro bytový orgán.
(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 25. března 1958, 3 Co 170/58.)
Žalobce ve své žalobě se domáhal určení, že žalovaný není podnájemníkem ani jeho, ani jeho manželky, ani jich obou a že ani žalobce, ani jeho manželka, ani oba společně nemají nájemních práv k místnosti, kterou obývá žalovaný.
Svůj zájem na tomto uplatněném určení odůvodnil žalobce tím, že tvrdil, že v poslední době bytový odbor rady MNV začal neprávem tvrdit, že žalovaný je podnájemníkem žalobcovým, resp. jeho a jeho manželky a že neprávem připočítává plochu pokoje žalovaného k ploše bytu žalobcova a z toho pak neprávem vytváří se nesprávný předpoklad pro posouzení žalobcova bytu jako bytu nadměrného.
Lidový soud v Českých Budějovicích žalobu zamítl. Postavil se na stanovisko, že u žalobce není naléhavého právního zájmu na určení práva nebo právního poměru podle žalobního žádání a že žaloba postrádá materiálního podkladu pro určení určitého vztahu či neexistence takového právního vztahu mezi oběma účastníky.
Krajský soud rozsudek soudu první stolice potvrdil.
Odůvodnění:
Pokud první soud zkoumal, zdá žalobce má naléhavý právní zájem na uplatňovaném určení (§ 406 o. s. ř.), zjišťuje, že žalovaný během řízení projevil souhlas s tím, aby žalobě bylo vyhověno a uvedl, že žalobcem tvrzené skutečnosti jsou správné.
Žalovaný se totiž pokládá za přímého nájemníka místnosti jím obývané, nepokládá se za podnájemníka a tato otázka mezi ním a žalobcem není sporná, a byla najistoi mezi nimi postavena obsahem jejich ujednání. První soud bezvadně…
