Input:

č. 123/1956 Sb. rozh. obč., Garance

č. 123/1956 Sb. rozh. obč.
Otázku, zda je někdo zákonným dědicem zůstavitele, je možno řešit vůči žalovaným dědicům jen jednotně. Proto se vztahuje účinek rozsudku v této otázce už podle povahy věci na všechny společníky.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 14. června 1956, Cz 280/56.)
Státní notářství ve Vyškově ve věci projednání dědictví po A. K., zemřelé 17. května 1953, schválilo dohodu o rozdělení dědictví uzavřenou dědičkami, kterým bylo nabytí dědictví současně potvrzeno. Těmito dědičkami byly žalované M. M. a F. Z., sestry zůstavitelky.
Žalobou podanou dne 3. prosince 1954 žádala žalobkyně o zjištění, že je zákonnou dědičkou po zemřelé A. K. ve druhé skupině zákonných dědiců a domáhala se na žalovaných vydání jedné třetiny dědictví. Žalobkyně tvrdila, že od r. 1940 žila se zůstavitelkou, která byla její švagrová, ve společné domácnosti jako člen rodiny a z toho důvodu pečovala o její domácnost, takže se její dědické právo opírá o ustanovení § 528 obč. zák.
Lidový soud civilní v Brně žalobě v celém rozsahu vyhověl. Proti tomuto rozsudku podala odvolání jen žalovaná F. Z.
Krajský soud v Brně zrušil rozsudek soudu prvé stolice pokud byl vydán proti žalované F. Z. a věc vrátil tomuto soudu, aby o ní dále jednal a – pokud jde o uvedenou žalovanou – znovu rozhodl. Odvolací soud měl za to, že dosavadní výsledky řízení i se zřetelem na to, co vyšlo najevo za odvolacího řízení, neposkytuj spolehlivý podklad pro rozhodnutí, zda podmínky § 523 obč. zák. jsou u žalobkyně dány, pročež je třeba řízení doplnit.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané