č. 115/1956 Sb. rozh. obč., Garance

Lidový soud civilní v Praze k návrhu vymáhajícího věřitele povolil pro pohledávku 665.553 Kčs starých peněz exekuci nuceným zřízením nadzástavního práva na dlužníkovu pohledávku ve výši 222.142,90 Kčs, zajištěnou zástavním právem ve vložkách č. 2367, 2368 a 2369 poz. kn. kat. úz. S., a zároveň uložil povinné straně podle § 4 odst. 3 zák. č. 173/1950 Sb. o soudních poplatcích vzhledem k tomu, že vymáhající věřitel je podle § 10 odst. 1 písm. a) cit. zákona osvobozen od placení soudních poplatků, aby zaplatila Československému státu soudní poplatek ve výši 13.310 Kčs starých peněz do 15 dnů pod exekucí.

Krajský soud v Praze ke stížnosti dlužníka změnil usnesení lidového soudu v napadeném výroku o zaplacení soudního poplatku do 15 dnů pod exekucí tak, že také pro tuto částku se vkládá ve shora uvedených vložkách na pohledávku dlužníkovu nadzástavní právo pro Československý stát v pořadí vymáhané pohledávky 665.553 Kčs vesměs starých peněz a v nenapadené části ponechal usnesení netknutým. Krajský soud vyslovil v tomto rozhodnutí názor, že soud první stolice nebyl oprávněn uložit dlužníku 15denní lhůtu k zaplacení soudního poplatku z povolení exekuce, neboť podle § 5 odst. 1 písm. c) zák. č. 173 1950 Sb. se poplatek z návrhu v řízení exekučním vymáhá zároveň s pohledávkou vymáhajícího věřitele, nebo s náklady řízení. Poněvadž pak se pohledávka vym. věřitele zatím vymáhá jen zápisem nadzástavního práva, může se vymáhat i uložený soudní poplatek také zatím jen zřízením nadzástavního práva.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že usnesením krajského soudu v Praze byl porušen zákon.