č. 114/1957 Sb. rozh. obč., Garance

Dne 4. května 1956 zemřela Ludmila L., svobodná, pracující v zemědělství, která sice zanechala závěť, avšak tato závěť byla prohlášena za neplatnou. Jako zákonní dědicové přicházeli v úvahu její sourozenci, a to bratři Kašpar a Stanislav L. a sestry Marie Š., Filomena H. a Uršula L. Z těchto Stanislav L. uplatnil dědický nárok podle § 528 v závěru obč. zák., poněvadž prý se zůstavitelkou žil přes 20 let ve společné domácnosti jako člen rodiny a z toho důvodu pečoval o společnou domácnost. Jeho sourozenci dědický nárok uplatněný na tomto základu nepopírali. Jinak dědictví bylo projednáno podle dílu I. zák. č. 139/1947 Sb., při čemž bylo rozhodnuto, že nemovitost zapsaná ve vl. č. 208 kat. úz. T., t. j. domek s kovárnou, není součástkou zemědělského podniku.

Státní notářství v Uh. Hradišti usnesením ze dne 28. září 1956 potvrdilo nabytí dědictví sourozencům zůstavitelky, schválilo ve smyslu §§ 76, 335 o. s. ř. dohodu o rozdělení dědictví, podle níž sestra zůstavitelky Marie Š. obdrží nemovitosti zapsané ve vl. č. 208 kat. úz. T., kdežto bratr Stanislav L. převezme jako přejimatel zemědělský podnik zůstavitelky a ustupujícím spoludědicům vyplatí částky v dohodě přesně stanovené.

Antonie L., manželka dědice Stanislava L., uplatnila podáním, došlým na notářství dne 18. října 1956, dědický nárok založený na § 528 obč. zák., ježto i ona žila dlouhá léta ve společné domácnosti se zůstavitelkou a z toho důvodu pečovala o společnou domácnost. Byla to prý právě ona, která o těžce nemocnou zůstavitelku osobně pečovala a poskytovala jí veškeré opatrování. Státní notářství doručilo i jí své usnesení ze dne 28. září 1956, proti němuž Antonie L. podala stížnost s návrhem na zrušení tohoto usnesení, ježto je další dědičkou. Z téhož důvodu podal stížnost i Stanislav L.

Krajský soud v Uh. Hradišti napadené usnesení potvrdil. Ohledně stížnosti Antonie L. uvedl krajský soud, že stěžovatelka nežila ve společné domácnosti u zůstavitelky, nýbrž spolu s ní žili v domácnosti Stanislava L. Je pravda, že oba manželé L. pečovali o společnou domácnost, každý svým způsobem a v rámci svých možností, avšak o potřeby zůstavitelky stačila péče i jen jedné osoby. Výhodnější dědický nárok podle § 528 obč. zák. uplatnil již Stanislav L. a proto podle názoru krajského soudu nelze rozšiřovat ustanovení § 528 obč. zák. na manželku pokrevního dědice, odvolavšího se na poskytovanou péči, když k tomu bylo již přihlédnuto při dědění jejího manžela. I když tedy o společnou domácnost pečovali oba manželé, přece dědický důvod podle § 528 obč. zák. mohl být založen jen vzhledem k jednomu z nich. Krajský soud ve svém…