č. 108/1952 Sb. rozh. tr., Garance
č. 108/1952 Sb. rozh. tr.
K výkladu ustanovení § 196 odst. 1 tr. ř. o zákazu změnit rozsudek v neprospech obviněného, jestliže se prokurátor v neprospěch obviněného neodvolal.
Tomuto ustanovení odporuje i rozhodnutí odvolacího soudu, který v takovém případě protože zjistil okolnosti, které odůvodňují posouzení pachatelova skutku jako těžší trestný čin zrušil rozsudek a přikázal okresnímu soudu, aby věc znovu projednal po změně žaloby, ke které okresní soud má dát podnět.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 27. března 1952, Tz I 23/52.)
Na obviněného byla podána žaloba pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 219 odst. 1 tr. zák. spáchaný tím, že obviněný udeřil poškozeného rukou do tváře tak, že mu způsobil pohmoždění na tváři pod okem a poranění ušního bubínku.
Okresní soud v Uherském Hradišti uznal obviněného vinným tímto trestným činem. Poškozený udal u hlavního líčení, že byl 10 dní neschopen práce, že však ani potom nebylo poranění na uchu zahojeno, a požadoval též náhradu za nedoslýchavost. Ačkoli podle lékařského zjištění nebylo hned po zranění možno určit, zda porucha sluchu nebude dlouhodobá, neprovedl okresní soud žádné další důkazy a vynesl rozsudek. Odvolání podal pouze obviněný.
Krajský soud v Uherském Hradišti doplnil řízení mimo jiné výslechem znalce z oboru ušních chorob a obsahem jeho znaleckého posudku zjistil, že u poškozeného došlo v důsledku poranění (protržení bubínku vpravo s otřesem mozku a následujícím středoušním zánětem) ke zřetelné nedoslýchavosti na pravém uchu, která je trvalá a nelze očekávat, že by se léčbou mohla zlepšit; spíše lze očekávat postupné zhoršování sluchu. Odvolací soud spatřoval v nedostatku náležitého skutkového zjištění prvým soudem takovou vadu řízení, která způsobila, že trestný čin obviněného nebyl správně posouzen po stránce skutkové a právní, a to nejen soudem, ale i žalobcem. Proto rozsudek okresního soudu zrušil a spisy podle § 183 tr. ř. vrátil okresnímu soudu s poukazem, aby v hlavním líčení po předchozím předložení spisů okresní prokuratuře k návrhu stran kvalifikace trestného činu, po případě změny žaloby na trestný čin podle § 219 odst. 1, 3 tr. zák. znovu trestní věc projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, zrušil rozhodnutí krajského i okresního soudu jako nezákonná a uložil okresnímu soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Z důvodů:
Při rozhodování v této trestní věci porušily zákon oba soudy.
Krajský soud pochybil v otázce postupu, neboť nevyvodil patřičné důsledky z toho, že odvolání podal pouze obviněný. Krajský soud sice právem poukázal na to, že skutek obviněného nebyl…
