č. 100/1956 Sb. rozh. obč., Garance
č. 100/1956 Sb. rozh. obč.
Otec osvojencův je účastníkem řízení o zrušení osvojení nezl. dítěte podle §§ 267, 268 o. s. ř. a tedy oprávněn ke stížnosti proti K usnesení, jímž bylo osvojení zrušeno.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 17. dubna 1956, Cz 117/56.)
Lidový soud ve Strakonicích rozhodl, že osvojenecký poměr mezi osvojitelem a osvojencem založený usnesením téhož soudu se zrušuje a že právní následky zrušení osvojení nastávají E dnem podání návrhu na zrušení osvojení. Své rozhodnutí odůvodnil lidový soud mimo jiné tím, že osvojiteľ nevykonával řádně rodičovskou moc, že nezletilý k němu příchylnost jako k otci nikdy nepocítil a ani nepociťuje a že manželství osvojitelovo s matkou osvojence bylo zrušeno a že osvojitel uzavřel nové manželství, z něhož se narodilo dítě. Proto má soud za to, že jsou dány důležité důvody pro zrušení osvojení.
Do tohoto usnesení podal stížnost otec nezl. osvojence, jemuž usnesení lidového soudu bylo rovněž doručeno.
Krajský soud v Čes. Budějovicích jeho stížnost odmítl, neboť podle názorů jeho účastníky řízení o zrušení osvojení jsou toliko osvojitel a osvojenec, resp. jeho zákonný zástupce a že jimi nejsou rodiče osvojencovi. Krajský soud poukázal na ustanovení § 69 odst. 1 zák. o právu rod., z něhož plyne, že ani rodičům není přiznáno podle tohoto ustanovení oprávnění navrhnout zrušení osvojení. Z toho je patrno, že zákon úmyslně zúžuje okruh účastníků řízení o zrušení osvoj eneckého poměru. Při opačném výkladu byl by okruh osob, jež mohou být soudním rozhodnutím dotčeny, příliš široký. Na tomto závěru nic nemění, že ustanovení § 267 o. s. ř. předpisuje, aby před rozhodnutím o zrušení osvojení byli slyšeni rodiče osvojencovi, neboť to ještě nezakládá jejich právní posici jako účastníků řízení.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že usnesením krajského soudu byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Řízení ve věcech zrušení osvojení se řídí ustanovením §§ 267, 268 o. s. ř., v nichž není upravena otázka, kdo je účastníkem tohoto řízení. V § 267 o. s. ř. odkazuje zákon na přiměřené použití ustanovení §§ 264266 o. s. ř. i pro řízení ve věci zrušení osvojení. Avšak ani v těchto ustanoveních není řešena otázka, koho je považovat za účastníka řízení o zrušení osvojení. Nutno proto tuto otázku řešit podle obecného ustanovení § 5 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení je účastníkem řízení ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení rozhodováno, nebo ten, kdo může být rozhodnutím soudu ve svých právech přímo dotčen, anebo…
