č. 10/1957 Sb. rozh. tr., Garance
č. 10/1957 Sb. rozh. tr.
Otázka nepříčetnosti je otázkou právní, jejíž posouzení náleží soudu na základě zjištěných skutečností.
Nepříčetnost podle § 11 tr. zák. je dána nejen tehdy, když pachatel pro duševní poruchu nemohl v době činu rozpoznat, že jeho jednání je pro společnost nebezpečné, nýbrž i tehdy, když nemohl ovládat své jednání.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 19. října 1956, 1 Tz 265/56.)
Obviněný byl v nočních hodinách na ulici pozastaven jako opilý příslušníkem veřejné bezpečnosti konajícím hlídku. Ačkoli byl bezpečnostní orgán v služebním stejnokroji, obviněný jej urazil nadávkami, které několikrát opakoval, zejména, když byl vyzván, aby příslušníka VB následoval za účelem bližšího zjištění obviněného.
Lidový soud v Písku odsoudil obviněného pro trestný čin urážky veřejného činitele podle § 180 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu jednoho měsíce.
Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání obviněného zrušil rozsudek lidového soudu a uznal obviněného vinným trestným činem opilství podle § 186 tr. zák. a uložil mu podle § 186 s použitím §§ 37 a 39 tr. zák. trest nápravného opatřeni v trvání tří měsíců se srážkou 15 % z odměny příslušející obviněnému za práci a beze změny zaměstnání.
Nejvyšší soud zamítl stížnost pro porušení zákona podanou generálním prokurátorem.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uplatňuje, že byl porušen zákon v ustanoveních § 194 tr. ř. se zřetelem k ustanovení § 2 odst. 3 a § 195 odst. 2 tr. ř. z r. 1950 a uvádí, že krajský soud rozhodl, odchýliv se od skutkového zjištění nalézacího soudu, aniž znovu provedl důkazy provedené v hlavním líčení, po případě aniž provedl důkazy, které nebyly provedeny v hlavním líčení. Kromě toho rozhodl krajský soud podle stížnosti pro porušení zákona na základě nedostatečného skutkového zjištění.
Stížnost pro porušení zákona není důvodná.
Je pravda, že podle zápisu o odvolacím líčení krajský soud neprovedl ani nové důkazy ani neopakoval důkazy provedené u hlavního líčení, s výjimkou zjištění obsahu dvou prípisu předložených obviněným v odvolacím řízení, a sice obsahu prípisu okresního ústavu národního zdraví a Svazu protifašistických bojovníků.
Je otázka, zda krajský soud měl ve skutkovém zjištění nalézacího soudu uvedeného v rozsudku tohoto soudu dostatečný podklad, aby dospěl k závěru, že právní posouzení věci lidovým soudem nebylo správné, že obviněný se zjištěným jednáním nedopustil trestného činu urážky veřejného činitele podle § 180 tr. zák., jak skutek také kvalifikovala žaloba, nýbrž trestného činu opilství podle ,§ 186 tr. zák.
Trestný čin opilství podle § 186 tr. zák. je naplněn, jestliže se pachatel požitím alkoholického nápoje nebo jinak přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepríčetnosti, v němž se dopustí trestného činu. Předpokládá tedy jednak opilství takového stupně, že je pachatel nepříčetný, jednak trestný čin, t. j. aby se pachatel v tomto stavu dopustil skutku, který naplňuje skutkovou podstatu některého trestného činu uvedeného ve zvláštní části trestného zákona. V souzeném případě tímto trestným činem byl trestný čin urážky veřejného činitele. Podle skutkového zjištění rozsudku lidového soudu, které převzal…
