č. 79/2015 Sb. rozh., Garance
č. 79/2015 Sb. rozh.
Vlastník nemá z hlediska tzv. generální prevence ve smyslu § 415 obč. zák. absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž je povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2508/2012)
(ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.2508.2012.1)
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 24. 3. 2010 zastavil řízení ohledně částky 20 000 Kč, žalobu na zaplacení částky 130 318 Kč zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že dne 3. 9. 2007 po 22.00 hodině spadla část stromu ve vlastnictví žalovaného na automobil žalobce Citroen Berlingo, zaparkovaný na veřejném prostranství v B. ulici v B., a poškodila jej i další vozidla zde zaparkovaná. Žalovaný požádal 13. 11. 2007 o povolení asanace 39 stromů z důvodu jejich špatného zdravotního stavu, rozhodnutím úřadu městské části ze dne 18. 1. 2008 bylo povoleno skácení pouze rozlomeného javoru, nikoliv dalších 38 stromů s tím, že jejich zdravotní stav nebyl posouzen odborníkem z oblasti dendrologie. Bylo prokázáno, že žalovaný zajišťuje pravidelnou údržbu dřevin v souladu s odborným posudkem dle harmonogramu, od února 2004 do září 2007 zajišťovala v areálu žalovaného řez suchých a poškozených větví, kácení a prořezávání stromů společnost Ing. I. K., spol. s r. o. Soud dospěl k závěru, že žalovaný neporušil svou prevenční povinnost podle § 415 obč. zák., neboť prováděl pravidelnou údržbu stromů a o stromy ve svém areálu pečoval s péčí řádného hospodáře.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11.4. 2012 rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku změnil tak, že základ nároku je opodstatněný, co do výše nároku, a ve výrocích o náhradě nákladů řízení rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Po doplnění dokazování včetně znaleckého vzal odvolací soud za prokázané, že běžná údržba stromů, jež byla prováděna najatou firmou, nebyla schopna odhalit nebezpečí pádu větví či celého stromu ani rozpoznat vady koruny stromu, zejména v případě napadení kmene vnitřní hnilobou. Hnilobu uvnitř stromu nelze rozpoznat vizuálně, lze zjistit vady ve větvení či zarůstání kůry, což je předpoklad výskytu hniloby, řešení může navrhnout odborná arboristická firma, u starých stromů zabrání ulomení větví např. vazba koruny, což bylo vhodné i v tomto případě vzhledem ke stáří stromu asi 80 let. Usychání větví mělo být pro žalovaného signálem pro zadání odborného posouzení stavu stromů a v tomto směru žalovaný nic neučinil a odborný posudek nechal vypracovat až poté, co ke škodě došlo. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný své prevenční povinnosti nedostál, neboť v jeho areálu se nacházely vzrostlé stromy ve stáří asi 80 let, jejichž větve přesahovaly z areálu do veřejného prostranství užívaného k parkování vozidel a pohybu osob, a pouze běžná údržba (navíc naposledy vykonaná v roce 2005) nebyla postačující k zabránění vzniku škody. Žalovaný neučinil vše potřebné, co bylo možno po něm požadovat, aby zjistil, v jakém stavu se porosty v jeho…