č. 4634/2024 Sb. NSS, Sociálně-právní ochrana dětí: společné umístění sourozenců v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Garance
č. 4634/2024 Sb. NSS
Sociálně-právní ochrana dětí: společné umístění sourozenců v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
k § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů (v textu jen „zákon o výkonu ústavní výchovy“)
I. Společným umístěním sourozenců ve smyslu § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, nelze rozumět jen umístění v jednom zařízení, nýbrž v případě jeho dalšího vnitřního členění také v jedné nižší organizační jednotce tohoto zařízení.
II. Výjimku ze společného umístění sourozenců, kterou mohou podle § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, odůvodnit jen „závažné okolnosti ve vývoji a vztazích sourozenců“, je třeba vykládat restriktivně. Dostatečným důvodem není, že se rozdělení sourozenců jeví být z nějakého důvodu toliko vhodnější. Musí jít o krajní prostředek, k němuž lze přistoupit až po náležitém zvážení, že jiná mírnější opatření by nebyla dostatečná. Vždy je třeba vycházet z toho, že společné umístění sourozenců má být výchozím stavem, a teprve konkrétní okolnosti mohou odůvodnit, že takovéto umístění není v zájmu některého ze sourozenců.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2024, čj. 9 Ads 71/2024-51)
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 214/1994 Sb. a č. 280/1996 Sb.; nálezy Ústavního soudu č. 66/2001 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 695/2000), č. 37/2002 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 256/01), č. 3/2005 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 201/04), č. 157/2007 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 838/07), č. 26/2009 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 989/08), č. 146/2010 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 2244/09), č. 18/2014 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 3304/13), č. 235/2014 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 1708/14), č. 236/2014 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 1554/14) a č. 114/2018 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 1265/16); rozsudek pléna Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. 3. 1988, Olsson proti Švédsku (č. 1) (stížnost č. 10465/83), rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. 7. 2000, Scozzari a Giunta proti Itálii (stížnosti č. 39221/98 a 41963/98), rozsudky ze dne 7. 8. 1996, Johansen proti Norsku (stížnost č. 17383/90), ze dne 26. 2. 2002, Kutzner proti Německu (stížnost č. 46544/99), ze dne 3. 9. 2015, M. a M. proti Chorvatsku (stížnost č. 10161/13), ze dne 2. 2. 2016, N.TS. a další proti Gruzii (stížnost č. 71776/12), a ze dne 8. 11. 2016, El Ghatet proti Švýcarsku (stížnost č. 56971/10).
Věc: a) T. M. N., b) H. A. L. a c) P. L. N. proti Fondu ohrožených dětí o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobců.
Ve věci šlo o posouzení podmínek, za nichž mohou být nezletilí sourozenci, kteří byli společně umístěni do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ubytováni odděleně v různých částech tohoto zařízení. Takovouto výjimku z jejich…
