Input:

č. 4602/2024 Sb. NSS, Školství: odnětí akademického titulu; plagiátorství v diplomové práci jako naplnění podmínky podstatného narušení možnosti získat standardní znalosti a dovednosti absolventa studijního programu Garance

č. 4602/2024 Sb. NSS
Školství: odnětí akademického titulu; plagiátorství v diplomové práci jako naplnění podmínky podstatného narušení možnosti získat standardní znalosti a dovednosti absolventa studijního programu
k § 47c odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Podmínka podstatného narušení možnosti získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu [§ 47c odst. 2 písm. b) in fine zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách] je zpravidla naplněna, jestliže závěrečná práce studenta v podstatné míře a bez řádné citace přebírá myšlenky a závěry jiných autorů a postrádá vlastní tvůrčí přínos studenta.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2024, čj. 2 As 196/2023-60)
Prejudikatura: č. 2917/2013 Sb. NSS, č. 3954/2020 Sb. NSS a č. 4051/2020 Sb. NSS; usnesení Ústavního soudu č. 2/2014 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 1671/13); č. 62/1973 Sb. NS.
Věc: S. S. proti rektorce Univerzity Karlovy o odnětí akademického titulu, o kasační stížnosti žalobkyně.

Rektor Univerzity Karlovy rozhodnutím ze dne 7. 4. 2021 podle § 47c zákona o vysokých školách vyslovil neplatnost součásti státní zkoušky žalobkyně, konkrétně obhajoby její diplomové práce Právní postavení soudce v České republice – kárná odpovědnost konané dne 28. 5. 2018 ve studijním programu Právo a právní věda. Dospěl totiž k závěru, že diplomová práce žalobkyně je plagiátem a byla naplněna skutková podstata uvedená v § 47c odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Žalobkyně podle něj převzala podstatné části své práce z diplomové práce studentky Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci K. Z. a z dalších zdrojů, aniž je ve své práci uvedla.
Žalobkyně podala proti uvedenému rozhodnutí žalobu u Městského soudu v Praze, který ji však rozsudkem ze dne 31. 5. 2023, čj. 5 A 68/2021-81, zamítl. Uvedl, že diplomová práce K. Z. je nepochybně autorským dílem. Rektor se podrobně zabýval tím, které pasáže a v jakém rozsahu byly opsány a ztotožnil se se závěry přezkumné komise. Žalobkyně doslovně převzala pasáže z práce K. Z., jiné pouze formálně upravila. Obě práce mají prakticky totožnou strukturu a žalobkyně přebírá i konkrétní myšlenkové pochody z druhé práce. Jednalo se nepochybně o úmyslné jednání.
Rektor ve svém rozhodnutí dospěl k závěru o naplnění skutkové podstaty podle § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých školách v alternativě spočívající v tom, že jednáním žalobkyně došlo k podstatnému narušení možnosti získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu. Žalobkyni tedy nebylo kladeno za vinu, že šlo o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům. Posouzení rektora bylo přiléhavé a v souladu s judikaturou.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Namítala, že rozhodnutí rektora bylo v rozporu se zásadou proporcionality a ochrany nabytých práv a nepřiměřeně zasáhlo do jejích veřejných subjektivních práv. Vyslovení