Input:

č. 4600/2024 Sb. NSS, Veřejné služby v přepravě: pojem mimořádná situace; uzavření smlouvy přímým zadáním za mimořádné situace způsobené objednatelem Garance

č. 4600/2024 Sb. NSS
Veřejné služby v přepravě: pojem mimořádná situace; uzavření smlouvy přímým zadáním za mimořádné situace způsobené objednatelem
k § 18 písm. b), § 22 odst. 1 a § 33 odst. 1 písm. f) zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 14. 1. 2020 (v textu jen „zákon o veřejných službách v přepravě“)
I. Mimořádnou situací ve smyslu § 22 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, je objektivní stav, kdy veřejné služby v přepravě fakticky nejsou cestujícím (veřejnosti) poskytovány nebo to bezprostředně hrozí.
II. Pokud objednatel mimořádnou situaci způsobil, je uzavření smlouvy přímým zadáním v rozporu s § 18 písm. b) zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, a objednatel může být postižen za přestupek podle § 33 odst. 1 písm. f) téhož zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2024, čj. 8 As 63/2022-40)
Prejudikatura: č. 2790/2013 Sb. NSS a č. 3436/2016 Sb. NSS.
Věc: Liberecký kraj proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o spáchání přestupku, o kasační stížnosti žalovaného.

V této věci se Nejvyšší správní soud zabýval výkladem pojmu mimořádná situace upraveného v § 22 odst. 1 zákona o veřejných službách v přepravě. Dále posuzoval, za jakých podmínek může kraj jako objednatel uzavřít s dopravcem smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním podle § 18 písm. b) téhož zákona ve znění účinném do 14. 1. 2020 a zda jednání popsané ve výroku rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2020 naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 33 odst. 1 písm. f) tohoto zákona.
Žalovaný v tomto rozhodnutí vyslovil, že se žalobce dopustil přestupku podle § 33 odst. 1 písm. f) zákona o veřejných službách v přepravě tím, že nedodržel postup stanovený v § 18 písm. b) v návaznosti na § 22 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Podle žalovaného dne 9. 12. 2019 uzavřel žalobce s dopravcem ČSAD Česká Lípa, a. s., smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících s počátkem plnění od 15. 12. 2019 přímým zadáním s odkazem na vznik mimořádné situace spočívající v bezprostřední hrozbě přerušení poskytovaných veřejných služeb, aniž pro to byly splněny podmínky. Mimořádná situace totiž nenastala, neboť žalobce měl poskytování veřejných služeb zajištěno dřívější smlouvou z roku 2017 až do 14. 12. 2019, kdy tato smlouva zanikla uplynutím času. K přerušení či ohrožení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných službách v přepravě podle žalovaného nedošlo, neboť „ke dni 15. 12. 2019, tj. ke dni zahájení plnění z výše uvedené smlouvy ze dne 9. 12. 2019, neexistoval závazek poskytování těchto služeb, k jehož přerušení či ohrožení (v mimořádné situaci) by mohlo dojít“.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, který předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 9. 11. 2020 zamítl. Žalobce toto rozhodnutí napadl žalobou u Krajského soudu v Brně, který jej rozsudkem ze dne 16. 2. 2022, čj. 31 Af 80/2020-83, zrušil a věc vrátil