38/1959 Sb., Zákon o úpravě některých nároků a závazků mezi československými a polskými osobami Garance

(1)  Nároky československého státu a československých právnických osob proti polskému státu, polským právnickým osobám, ústavům, nadacím a polským fyzickým osobám a nároky československých fyzických osob proti polskému státu, polským právnickým osobám, ústavům a nadacím, pokud se považují za vypořádané podle Dohody mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o vypořádání nevyřízených majetkových otázek, vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 4/1959 Sb. (dále jen „Dohoda”), a pokud již podle Dohody nezanikly, zanikají dnem 9. ledna 1959.

(2)  Vláda se zmocňuje stanovit zásady, v kterých případech, zejména za které druhy zaniklých nároků (odstavec 1) a v jaké výši se poskytne náhrada osobám pozbyvším nároků, popřípadě jejich právním nástupcům. Dědicům ze zákona, kteří nepatří k okruhu osob uvedených v §§ 526 až 532 obč. zák., se však náhrada neposkytne; přitom je nerozhodné, kdy zůstavitel zemřel a jakou měl státní příslušnost.

(1)  Nároky polského státu a polských právnických osob, ústavů a nadací proti československému státu a československým právnickým a fyzickým osobám, jakož i majetek polských fyzických osob a jejich nároky proti československému státu a československým právnickým osobám, pokud se považují podle Dohody za vypořádané a pokud již podle ní na československý stát…