č. 257/2010 Sb., Úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá z pozdějších změn
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb., zákonem č. 559/2004 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb., zákonem č. 106/2007 Sb., zákonem č. 379/2007 Sb., zákonem č. 140/2008 Sb., zákonem č. 274/2008 Sb., zákonem č. 41/2009 Sb., zákonem č. 197/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb., zákonem č. 306/2009 Sb., nálezem Ústavního soudu vyhlášeným pod č. 384/2009 Sb. a zákonem č. 197/2010 Sb.
ZÁKON
o cestovních dokladech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
CESTOVNÍ DOKLADY
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen „občan”), jejich používání občany a vedení agendového informačního systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů”) a agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů”).
HLAVA I
VYDÁVÁNÍ CESTOVNÍCH DOKLADŮ
Díl 1
Pojem, druhy a používání cestovních dokladů
Pojem a používání cestovního dokladu
§ 2
(1)
Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice”) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva”). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1) (dále jen „státní občanství”) a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona.
(2)
Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí.
(3)
Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu1a) občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4)
Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 5 odst. 2) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
§ 3
(1)
Překročit vnější hranici1f) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1b) . K překročení hranice1f) s členským státem Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz1d) .
(2)
Stanoví-li mezinárodní smlouva, že vnější hranici lze překračovat na jiných místech, než na hraničních přechodech,…
