č. 201/2012 Sb., Zákon o ochraně ovzduší, ve znění účinném k 1.1.2024
ZÁKON
ze dne 2. května 2012
o ochraně ovzduší
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
64/2014 Sb. |
(k 1.5.2014) |
mění § 28, § 29 a § 36 |
87/2014 Sb. |
(k 1.6.2014) |
mění § 11, § 12, § 15, § 17, § 20, § 37, § 39, § 41 a přílohy č. 4 a 10; nové přechodné ustanovení |
382/2015 Sb. |
(k 1.1.2016) |
mění, celkem k datu 21 novelizačních bodů |
369/2016 Sb. |
(k 1.1.2017) |
mění, celkem 91 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení |
369/2016 Sb. |
(k 1.1.2020) |
mění přílohy č. 1 a 10 |
183/2017 Sb. |
(k 1.7.2017) |
mění ustanovení části páté |
225/2017 Sb. |
(k 1.1.2018) |
mění § 12 odst. 6, § 27 odst. 4, § 40 odst. 2 |
172/2018 Sb. |
(k 1.9.2018) |
mění, celkem 56 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení |
172/2018 Sb. |
(k 1.1.2019) |
vkládá nové § 20c až 20e a mění § 25 odst. 6 |
172/2018 Sb. |
(k 1.1.2020) |
mění § 16 a § 25; vkládá nový § 17a |
403/2020 Sb. |
(k 1.1.2021) |
mění § 11 odst. 1 písm. a) |
261/2021 Sb. |
(k 1.2.2022) |
ruší § 31 |
284/2021 Sb. |
(k 1.1.2022) |
mění § 15 a přílohu č. 9 |
284/2021 Sb. |
(k 1.1.2024) |
ve znění zák. č. 152/2023 Sb. a č. 149/2023 Sb. mění § 3, § 4, § 6, § 9, § 11, § 12, § 13, § 16, § 17, § 25, § 27, § 30, § 40 a přílohy č. 2 a 7; nová přechodná ustanovení
|
382/2021 Sb. |
(k 1.1.2022) |
mění, celkem k datu 23 novelizačních bodů |
142/2022 Sb. |
(k 1.7.2022) |
ruší § 19 až 19e; mění § 19g, § 19h, § 20, § 20a, § 21, § 25, § 41; nová přechodná ustanovení |
432/2022 Sb. |
(k 1.1.2024) |
mění § 14 odst. 7; nové přechodné ustanovení |
149/2023 Sb. |
(k 1.1.2024) |
mění § 9, § 11, § 12, § 17, § 30, § 40 a přílohu č. 2 |
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie
1) a upravuje,
a)
přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší,
b)
způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocení,
c)
nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší,
d)
práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší,
e)
práva a povinnosti osob uvádějících motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely a osob, které dodávají na daňové území České republiky pro dopravní účely motorové benziny nebo motorovou naftu uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie (dále jen dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty”) a působnost orgánů veřejné správy při zajištění plnění těchto práv a povinností.
(3)
Tento zákon se nevztahuje na vnášení radionuklidů2) do ovzduší, na zdolávání požárů a na práce při odstraňování následků nebezpečných epidemií, živelních pohrom i jiných mimořádných událostí, prováděné podle jiných právních předpisů3) .
(4)
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
ovzduším vnější ovzduší v troposféře,
b)
znečišťující látkou každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem,
c)
znečišťováním (emisí) vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší,
d)
úrovní znečištění hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise) nebo její depozice na zemský povrch za jednotku času,
e)
stacionárním zdrojem ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů,
f)
mobilním zdrojem se rozumí samohybná a další pohyblivá, případně přenosná technická jednotka vybavená spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení,
g)
spalovacím stacionárním zdrojem stacionární zdroj, ve kterém se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla,
h)
provozovatelem právnická nebo fyzická osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje; není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje,
i) …