Input:

18/1979 Sb., Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění účinném k 1.1.2004 Archiv

č. 18/1979 Sb., Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění účinném k 1.1.2004
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu
ze dne 22. ledna 1979,
kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
97/1982 Sb.
(k 1.9.1982)
v § 14 mění odst. 3 a doplňuje odst. 5
551/1990 Sb.
(k 27.12.1990)
mění, doplňuje § 1 odst. 1, § 4, v § 5 doplňuje odst. 6 a 7, § 8, v § 13 mění odst. 2, 3, 4 a vypouští odst. 5, 6, 7
352/2000 Sb.
(k 13.10.2000)
mění § 1 odst. 2, § 5 odst. 1
118/2003 Sb.
(k 1.5.2003)
v § 3 doplňuje písm. m)
393/2003 Sb.
(k 1.1.2004)
mění § 1 a § 4
Český úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, (dále jen „zákon”) a Český báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. a) a c) zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanoví:
§ 1
Rozsah platnosti
(1)  Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce1) a pro právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů6) (dále jen „organizace”).
(2)  Vyhláška se nevztahuje na výrobky stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona2a) a nařízení vlády2b) před jejich uvedením na trh a na technická zařízení, podléhající dozoru orgánů uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) zákona.
§ 2
Vyhrazená tlaková zařízení
(1)  Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g) zákona (dále jen „zařízení”) jsou:
a)  parní a kapalinové kotle (dále jen „kotle”), jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku,
b)  tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby”), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,
c)  kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen „nádoby na plyny”), jejichž kritická teplota je nižší než +50 stupňů C, nebo plynů, u nichž při teplotě +50 stupňů C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa.
(2)  Kotle se dělí do 4 tříd:
a)  1. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h,
b)  2. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW,
c)  3. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),
d)  4. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.
(3)  Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen „bezpečnostní součin”) takto:
a)  skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa,