č. 147/1947 Sb., Úmluva o mezinárodním civilním letectví
ÚMLUVA
O MEZINÁRODNÍM CIVILNÍM LETECTVÍ
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ!
DNE 7. PROSINCE 1944
BYLA SJEDNÁNA V CHICAGU TATO ÚMLUVA:
(Překlad.)
Úmluva
o mezinárodním civilním letectví.
ÚVOD.
Poněvadž budoucí rozvoj mezinárodního civilního letectví může značně přispěti k vytvoření a zachování přátelství a porozumění mezi národy a lidstvem světa, kdežto jeho zneužití může ohroziti obecnou bezpečnost, a
poněvadž jest žádoucno, aby se zabránilo neshodám a šířila mezi státy a národy ona spolupráce, na níž spočívá světový mír,
proto podepsané vlády, dohodnuvše se na některých zásadách a úpravách, aby se mezinárodní civilní letectví mohlo bezpečně a spořádaně vyvíjeti a aby se mezinárodní letecké dopravní služby mohly zřizovati na podkladě stejných možností a zdravě a hospodárně provozovati,
uzavřely za tím účelem tuto Úmluvu.
ČÁST I.
Létání
Hlava I.
Všeobecné zásady a platnost
Úmluvy.
Článek 1.
Svrchovanost
Smluvní státy uznávají, že každý stát má úplnou a výlučnou svrchovanost nad vzduchovým prostorem nad svým územím.
Článek 2.
Území.
Územím státu ve smyslu této Úmluvy se budou rozuměti pozemní oblasti a přilehlé k nim pobřežní vody stojící pod svrchovaností, suverenitou, ochranou nebo mandátem příslušného státu.
Článek 3.
Civilní a státní letadla.
a)
Tato Úmluva se bude vztahovati jen na civilní letadla a nikoliv na letadla státní.
b)
Letadlo používané ve službách vojenských, celních a policejních bude pokládáno za státní letadlo.
c)
Žádné státní letadlo smluvního státu nesmí letěti nad územím jiného státu ani na něm přistáti, nedostalo-li se mu k tomu zmocnění zvláštní dohodou nebo jinak, a ve shodě s podmínkami tohoto zmocnění.
d)
Smluvní státy se zavazují, že vydávajíce předpisy pro svá státní letadla, budou náležitě dbáti bezpečnosti létání civilních letadel.
Článek 4.
Zneužití civilního letectví.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že nepoužije civilního letectví k žádnému účelu, který by byl neslučitelný s účely této Úmluvy.
Hlava II.
Let nad územím smluvních států.
Článek 5.
Právo nepravidelného letu.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že veškerá letadla jiných smluvních států, která nejsou používána při pravidelných mezinárodních leteckých dopravních službách, budou oprávněna, jsouce vázána předpisy této Úmluvy, přilétávati na jeho území, nebo je transitně, aniž přistanou, přelétávati, jakož i přistávati pro potřeby nikoliv obchodní, aniž jest třeba, aby k tomu obdržela předem svolení, a s výhradou, že přelétávaný stát jest oprávněn žádati, aby se přistálo. Každý smluvní stát si však vyhrazuje právo z důvodů bezpečnosti letu žádati, aby letadla, která hodlají letěti nad oblastni nepřístupnými nebo nedostatečně vybavenými leteckými pomocnými zařízeními, sledovala předepsané letecké cesty nebo si pro takové lety vyžádala zvláštní svolení. Jsou-li tato letadla používána k dopravě cestujících, zboží nebo pošty za odměnu nebo plat mimo pravidelné mezinárodní civilní letecké dopravní služby, budou rovněž oprávněna, jsouce vázána ustanovením čl. 7, přijímati nebo vykládati cestující, zboží nebo poštu, s výhradou, že stát, ve kterém se toto nakládání a…
