99/1987 Sb., Nařízení vlády Československé socialistické republiky o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací Garance

Toto nařízení upravuje odchylky pro pracovněprávní vztahy pracovníků mezinárodních hospodářských organizací a jejich poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek, které mohou vystupovat v pracovněprávních vztazích svým jménem a mají odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, pokud byly zřízeny v souvislosti s rozvojem socialistické ekonomické integrace a mají sídlo na území Československé socialistické republiky (dále jen „organizace”).

(1)  Pracovní poměr vedoucího organizace a jeho zástupců může být založen jmenováním orgánem, který podle zřizovací listiny plní úkoly řídícího nebo koordinačního orgánu organizace. U ostatních vedoucích pracovníků a pracovníků přijímaných do pracovního poměru pro výkon zvlášť významných funkcí, které vymezí organizace v pracovním řádu,¹⁾ může být založen pracovní poměr jmenováním vedoucím organizace.

(2)  Jmenování a odvolání z funkce je třeba projednat s příslušným odborovým orgánem působícím v organizaci.

(1)  Organizace může vyslat pracovníka na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, nejdéle však na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pokud se s pracovníkem nedohodne jinak.

(2)  Přeložit pracovníka k soustavnému výkony práce do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, může organizace jen se souhlasem pracovníka. Přeložit pracovníka mimo území Československé socialistické republiky lze však jen v dohodě s právnickou osobou, která je účastníkem organizace (dále jen „účastník”) a má sídlo ve státě, na jehož území má pracovník trvalý pobyt. Jen v dohodě s účastníkem může této organizace pracovníka přeložit na dobu delší jednoho roku.

(3)  Ustanovení předchozího odstavce platí pro přeložení pracovníka, jehož pracovní poměr byl založen jmenováním, obdobně.

Dovolená pracovníků může být s jejich souhlasem čerpána až do konce příštího kalendářního roku; v těchto případech je organizace povinna umožnit vyčerpat v běžném kalendářním roce alespoň jeden týden dovolené.

Vedle svátků uznaných za dny pracovního klidu v Československé socialistické republice jsou pro pracovníky, kteří nemají na jejím území trvalý pobyt (dále jen „cizozemští pracovníci”), kdy pracovního klidu²⁾ nejvýše dva dny svátků uznaných ve státě, na jehož území mají trvalý pobyt; tyto svátky na návrh účastníka určí organizace v pracovním řádu.

Dovolená cizozemských…