Input:

96/1974 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, ve znění účinném k 1.1.2018 Garance

č. 96/1974 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, ve znění účinném k 1.1.2018
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 15. srpna 1974
o Úmluvě o potlačení protiprávního zmocnění se letadel
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
34/2022 Sb.m.s.
(k 1.1.2018)
mění
Dne 16. prosince 1970 byla v Haagu podepsána Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a president republiky ji ratifikoval s výhradou k článku 12 odstavci 1. Československá ratifikační listina byla uložena dne 6. dubna 1972 u vlád Svazu sovětských socialistických republik, Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 13 dnem 14. října 1971. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost dnem 6. května 1972.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
 
První náměstek ministra:
Krajčír v. r.
 
ÚMLUVA
o potlačení protiprávního zmocnění se letadel
Státy, které jsou stranami této Úmluvy,
uvědomujíce si, že protiprávní činy zmocnění se letadel nebo výkonu kontroly nad nimi během letu ohrožují bezpečnost osob a majetku, mají vážné důsledky pro provoz leteckých služeb a podkopávají důvěru národů světa v bezpečnosti civilní letecké dopravy;
uvědomujíce si, že výskyt takových činů vede k vážnému znepokojení;
uvědomujíce si, že k tomu, aby se předešlo takovým činům, je naléhavě zapotřebí zajistit vhodná opatření k potrestání pachatelů, dohodly se na následujícím:
Článek 1
1. Trestného činu se dopustí osoba, která se nezákonně a úmyslně, za použití násilí nebo hrozby násilím, nátlakem nebo jakoukoli jinou formou zastrašování či pomocí technologických prostředků, zmocní letadla v provozu nebo nad ním vykonává kontrolu.
2. Trestný čin spáchá také osoba, která
a)  vyhrožuje spácháním trestného činu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku; nebo
b)  protiprávně a úmyslně zařídí, aby jiná osoba obdržela takovouto výhrůžku, za okolností, které naznačují, že tato hrozba je přesvědčivá.
3. Trestného činu se dopustí také osoba, která:
a)  se pokusí spáchat trestný čin uvedený v odstavci 1 tohoto článku; nebo
b)  organizuje nebo navádí jiné osoby ke spáchání trestného činu uvedeného v odstavcích 1, 2, nebo 3 písm. a) tohoto článku; nebo
c)  se jako spolupachatel podílí na spáchání trestného činu uvedeného v odstavcích 1, 2 nebo 3 písm. a) tohoto článku; nebo
d)  protiprávně a úmyslně pomůže jiné osobě vyhnout se vyšetřování, stíhání nebo trestu, s vědomím, že se tato osoba dopustila jednání, jež představuje trestný čin uvedený v odstavcích 1, 2, 3 písm. a), 3 písm. b) nebo 3 písm. c) tohoto článku, nebo že tuto osobu kvůli takovému trestnému činu hledají pro účely trestního stíhání orgány činné v trestním řízení nebo že byla pro daný trestný čin odsouzena.
4. Každá smluvní strana také bez ohledu na to, zda ve skutečnosti došlo ke spáchání nebo k pokusu o spáchání některého z trestných činů uvedených v odstavcích 1 nebo 2 tohoto článku, označí za trestný čin jeden či oba z následujících případů, jestliže byly spáchány úmyslně:
a)