č. 91/1998 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění účinném k 1.1.2014
ZÁKON
ze dne 3. dubna 1998,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
281/2009 Sb. |
(k 1.1.2011) |
ruší čl. VII |
329/2011 Sb. |
(k 1.1.2012) |
ruší čl. IV a čl. V |
89/2012 Sb. |
(k 1.1.2014) |
ruší čl. I a čl. II |
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
(zrušen zák. č. 89/2012 Sb. k 1.1.2014)
Čl. II
(zrušen zák. č. 89/2012 Sb. k 1.1.2014)
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 74 odst. 4 věta první zní: „K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle § 76a je příslušný okresní soud, který je místně příslušný pro obvod (okres) navrhovatele.”.
2. § 113 odst. 1 se vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
3. V § 142 odst. 1 větě druhé se slovo „prokurátora” nahrazuje slovy „nejvyššího státního zástupce”.
4. V § 176 odst. 1 se slova „o omezení nebo zbavení rodičovských práv” nahrazují slovy „o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti anebo o pozastavení jejího výkonu, o poručenství”.
5. V § 181 odst. 1 se za slovo „rodiče” vkládají tato slova: „ , popřípadě poručník”.
6. § 181 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 37) a 38) znějí:
„(2)
Rozhodne-li soud v řízení, jehož účastníky jsou rodiče a dítě, že k osvojení není třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte, ačkoliv jsou jeho zákonnými zástupci,37nejsou rodiče osvojovaného dítěte účastníky řízení o osvojení.
(3)
Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení, jestliže
a)
jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo
b)
nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, nebo
c)
dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům.38
37
§ 68 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění zákona č. 132/1982 Sb.
38
§ 68a zákona č. 94/1963 Sb.”.
7. § 181 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4)
Manžel osvojitele není účastníkem řízení, není-li k osvojení třeba jeho souhlasu.”.
8. § 238 odst. 2 písm. b) zní:
„b)
ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení (popření) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení.”.
Čl. IV
(zrušen zák. č. 329/2011 Sb. k 1.1.2012)
Čl. V
(zrušen zák. č. 329/2011 Sb. k 1.1.2012)
Čl. VI
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve…
