90/2023 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 21. února 2023 sp. zn. Pl. ÚS 17/22 ve věci návrhu na zrušení § 304c odst. 1 věty třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Garance

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 17/22 dne 21. února 2023 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, za kterou jedná senátor Tomáš Jirsa, právně zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem, se sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3, na zrušení § 304c odst. 1 věty třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 38/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu České republiky, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, jako účastníka řízení,

1. Skupina 17 senátorů, za kterou jedná senátor Tomáš Jirsa, (dále též jen „navrhovatelka”) se v řízení o zrušení zákonů podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava”) ve spojení s § 64 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu”) domáhá zrušení § 304c odst. 1 věty třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 38/2021 Sb., (dále jen „o. s. ř.”), která zní: „Peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu.” (dále též jen „napadené ustanovení”), a to pro její rozpor s čl. 1, 11 a 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina”) a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Dodatkový protokol k Úmluvě”).

2. Navrhovatelka v prvé řadě poukazuje na souvislosti procesu přijetí napadeného ustanovení. Uvádí, že vzhledem k tomu, že napadené ustanovení bylo přijato na základě pozměňovacího návrhu, není k němu důvodová zpráva, a to včetně předpokládaných hospodářských a finančních dopadů navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí. Z obecné části důvodové zprávy k výrazně odlišnému textu zákona, než jaký byl přijat, se přitom podává, že náklady půjdou na vrub Ministerstva spravedlnosti.

3. Tím, že byl přijat výrazně odlišný text zákona oproti vládnímu návrhu a že tento text je vesměs textem pozměňovacích návrhů, nemá napadené ustanovení z hlediska posouzení zákonodárného procesu daleko k tzv. přílepku. To i…