Input:

89/1971 Sb., Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o přesunu pracovního volna a pracovní doby a o její úpravě v roce 1972 a ve dnech 24. a 31. prosince 1971 Garance

č. 89/1971 Sb., Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o přesunu pracovního volna a pracovní doby a o její úpravě v roce 1972 a ve dnech 24. a 31. prosince 1971
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 13. září 1971
o přesunu pracovního volna a pracovní doby a o její úpravě v roce 1972 a ve dnech 24. a 31. prosince 1971
Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí stanovila usnesením ze dne 26. srpna 1971 podle § 83 odst. 3 a § 94 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění zákona č. 153/1969 Sb.:
Přesun pracovního volna a pracovní doby v roce 1972
(1)  V roce 1972 se přesouvá pracovní volno ze soboty 6. května na pondělí 8. května a pracovní doba z pondělí 8. května na sobotu 6. května.
(2)  Přesun pracovního volna a pracovní doby se nevztahuje na pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem. Pracovní dobu pracovníků obchodu a služeb se stykem se zákazníky, pracovníků zásobujících provozy obchodu, pracovníků spojů a pracovníků veřejné dopravy stanoví organizace v souladu s obecnými pokyny pro úpravu provozních režimů, které pro dny 6. až 9. května vydají s ohledem na potřeby obyvatelstva a socialistických organizací příslušné ústřední orgány.
Úprava pracovní doby v roce 1972
(3)  Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení pracovní doby se v dubnu, květnu a listopadu roku 1972 upravuje tak, že pracovními dny jsou také soboty připadající na 8. duben, 13. květen a 11. listopad.
(4)  Délka další pracovní směny ve dnech uvedených v předchozím odstavci se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně, a to i v těch případech, má-li pracovník týdenní pracovní dobu rozvrženu do šesti pracovních dnů nerovnoměrně.
(5)  Připadne-li podle rozvrhu pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná směna na některý ze dnů uvedených v odstavci 3, určí organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Československého revolučního odborového hnutí (dále jen „závodní výbor”) tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v témže měsíci.
(6)  Organizace může se souhlasem závodního výboru, ve státních orgánech po projednání s ním, přesunout na pracovištích s přetržitým provozem druhé a třetí směny připadající na dny uvedené v odstavci 3 na jiné vhodné dny v témže měsíci.
(7)  Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 3 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací sjednanou kratší pracovní dobu (§ 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), pokud se při jejím sjednání vycházelo z pracovní doby platné pro ostatní pracovníky v organizaci, s výjimkou pracovníků, jimž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku, a prodloužení pracovní doby o další směnu by přesáhlo maximální počet hodin, po který může pracovník podle tohoto posudku pracovat.