81/1970 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Lisabonské dohodě o ochraně označení původu a jejich mezinárodního zápisu Garance

Dne 31. října 1958 byly v Lisabonu sjednány Lisabonská dohoda o ochraně označení původu a jejich mezinárodního zápisu a Prováděcí řád.

President republiky Dohodu ratifikoval a ratifikační listina byla uložena u švýcarské vlády, depozitáře Dohody, dne 11. srpna 1961.

Dohoda a Prováděcí řád vstoupily v platnost na základě svého článku 13 odst. 2 a článku 8 dnem 25. září 1936 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Československou socialistickou republiku.

Český překlad Dohody a Prováděcího řádu se vyhlašuje současně.

Země, jejichž se tato Dohoda týká, tvoří Zvláštní unii v rámci Unie na ochranu průmyslového vlastnictví.

Zavazují se podle podmínek této Dohody chránit v jiných zemích této Zvláštní unie označení původu výrobků, která jsou uznávána a chráněna z tohoto titulu v zemi původu a zapsána u Úřadu Unie na ochranu průmyslového vlastnictví.

(1)  Ve smyslu této Dohody se rozumí pod pojmem označení původu zeměpisný název země, oblasti nebo místa sloužící k označení, odkud pochází výrobek, jehož jakost anebo znaky jsou dány výlučně nebo podstatně zeměpisným prostředím, čítaje v to činitele přírodního a činitele lidské.

(2)  Zemí původu je ta země, jejíž jméno anebo jméno její krajiny nebo místa tvoří označení původu, které poskytlo výrobku jeho obecnou známost.

Ochrana se zajišťuje proti veškerému přisvojování nebo napodobování, i když pravý původ výrobku je označen nebo i když označení je použito v překladu nebo je doprovázeno výrazy jako např. „druh”, „typ”, „způsob”, „imitace” nebo apod.

Ustanovení této Dohody nikterak nevylučují již platnou ochranu označení původu poskytovanou v jednotlivých zemích této Zvláštní unie na podkladě jiných mezinárodních ujednání, jako např. Pařížské úmluvy z 20. března 1883 na ochranu průmyslového vlastnictví a Madridské dohody ze 14. dubna 1891 o potírání falešného nebo klamavého označení původu, revidovaných naposled v Lisabonu 31. října 1958, nebo na podkladě národního zákonodárství nebo právní vědy.

(1)  Označení původu se zapíší u Mezinárodního úřadu na ochranu průmyslového vlastnictví k žádosti úřadů zemí Zvláštní unie na jméno osob fyzických nebo právnických, veřejných nebo soukromých, oprávněných užívat těchto označení podle jejich národního zákonodárství.

(2)  Mezinárodní úřad oznámí neprodleně zápisy příslušným úřadům této Zvláštní unie a uveřejní je v periodicky vydávaném věstníku.

(3)  Příslušné úřady zemí mohou prohlásit s udáním důvodů, že nemohou zajistit ochranu určitého označení původu, jehož nápis jim bude oznámen, pokud jejich prohlášení bude doručeno Mezinárodnímu úřadu ve lhůtě jednoho roku ode dne přijetí oznámení o zápisu. Toto prohlášení nemůže v dotyčné zemi působit újmu jiným formám…